Toto je starší verze dokumentu!
Každý člověk se stává roverem/rangers tehdy, pokud ve svém každodenním životě co nejlépe naplňuje následující:
— účastníci Roverské porady 2010 2016/10/11 12:04
Z níže zpracované tabulky vyplývá důležitá informace. Roverská věková kategorie není tak přímočará a přehledná, jako jsou světlušky a vlčata či skauti a skautky. Příslušníci této cílové skupiny jsou rozmanití v zájmech i povinnostech. Tedy jejich potřeby jsou různé, stejně tak budou různé i věci či nástroje, které je rozvýjejí a které je baví. Při práci s RS je nezbytné si toto uvědomovat. Jaké role na sebe rover přijímá? - viz. rozpracovaná tabulka
Velmi inspirativní ti může být článek z časopisu Kmen SKAUT KONČÍ, ROVER ZAČÍNÁ kde autorka pojednává o svém vstupní rituálu, jak jej zažila ona, co je na rituálech důležité a na co později nezapomenout.
Již nebýt roverem, ukončit svůj roverský věk je téma obsáhlé. Jsou skauti, kteří se nedokázali vzdát role rovera ani v téměř 50-ti letech. Proč? Když víme, že roverem je člověk od 15-ti do 24 let (jak říká věkové uspořádání Junáka)? Možná nechtějí opustit roli poutníka, hledače a dobrodruha. Možná nechtějí být učiteli, ale chtějí se stále učit a objevovat. Není třeba mít to nikomu za zlé, jsou to dobré role i pro dospělého.
Nebýt roverem je spíše otázka příjmutí než odejití. Není zde třeba se s něčím loučit, ale je třeba něco nového přijmout. Přijmou jinou, další roli ve svém životě. Možná by někdo mohl říct: je třeba stát se dospělým. To má v naší společnosti a různých sociálních systémech různé příznaky a vyjádření (18let, maturita, vysoká škola, zaměstnání, vlastní domov, děti, …). Bude v tom ale něco hlubšího než věci pohledem zřetelné. Bude to něco vnitřního. Možná začne člověk pocitovat touhu tvořit, vydávat energii a začít svým způsobem měnit svůj svět, svět kolem sebe. Už ne tolik hry o životě, ale více hry života. To přece neznamená se něčeho vzdát, naopak. Znamená to přijmou sebe sama, být sebou, být naplno, být za sebe zodpovědný plném slova smyslu. Už nepotřebuji delegovat svoje potřeby na někoho jiného, zvládnu si je zajistit a najít sám. Sám dokáži najít, co má pro mne smysl dělat, a co naopak nemá. Nebýt sobec, ale naslouchat.
Roverská společenství, oddíly, střediska, kmeny mívají své tradice, jak přijít k roli rovera a někdy i jak ji opustit. Možná toho je zapotřebí. Mít tradici, rituál jak přijmou novou roli - roli dospělého.
Jaké nové role může dospělí skaut v Junáku zastávat?
— Miroslav Martinek 2016/10/11 12:55