Roverská wiki

Toto je starší verze dokumentu!


Těžký návrat do oddílové reality

Znáte ten vtip? Na první oddílové poradě se sejde Dejv, který byl na čekatelkách, Veverka, která se právě vrátila z roverského kurzu, Myšák, který byl přes léto na zahraniční základně, Pipi, která byla na vůdcáku, a Šaman, který kromě tábora makal celé léto v práci a na baráku. Dejv mluví hrozně nadšeně o tom, jak musíme zavést drsnější výzvy, které budou konečně skauty motivovat. Veverka už přináší plán na roverskou výpravu s druhým kmenem. Myšák chce peníze na podzimní výlet na Slovensko s celou družinou a Pipi ukazuje nákres oddílových tradic, z nichž většina je přeškrtaných. Šamanovi jde z toho hlava kolem a neví, jestli má uhodit pěstí do stolu, nebo raději utéct a nepřekážet. Dost možná podobné „vtipy“ znáte, zvlášť pokud jste se právě sami z nějakého kurzu vrátili. Vy ale můžete ovlivnit, jakou bude mít pointu!

Předně je potřeba si říct, že právě motivace a nadšení do nových věcí v oddíle jsou zamýšlenými důsledky vzdělávacích i zážitkových kurzů a není na nich nic špatného. Chuť zkoušet dělat věci jinak a inspirovat se u ostatních není samozřejmá a právě kurzy mohou být tím zdrojem, ze kterého energii pro oddíl čerpáme.

Na kurzu vypadá všechno tak nějak líp – problémy se zdají řešitelné, překážky překonatelné, energie nekonečná. Všichni jedou na stejné vlně a vzájemně se podporují. Jenže na kurzu, a ještě na tom stejném, nebyli všichni z oddílu nebo střediska. Někteří nechtěli a jiní si třeba nemohli dovolit ten „luxus“ přemýšlet deset dní jenom o oddíle, a tudíž jsou v září s myšlenkami i energií na úplně jiné vlně. A podobně jako musí surfař sladit svůj rytmus s vlnami, tak i v oddíle je potřeba v září vyladit všechny vlny tak, aby oddílový surf poponesly o kus dál namísto toho, aby ho potopily.

A teď jistě přichází otázka jak? Co víc můžu udělat než to, že přijdu s novými nápady?

Pojďme se podívat na to, z čeho může nesoulad po návratu z kurzu pramenit a jak se na to připravit.

O co jde? Co mám jako ten, koho se to týká, dělat? Co pro to můžu udělat jako vedoucí oddílu?
Účastníci kurzů (UK) řeší problém, o kterém si zbytek nemyslí, že by ho oddíl měl. Při představování plánů, vytvořených na kurzu, vysvětli ostatním, jak jsi o nich tam uvažoval/a, z jakých konkrétních příkladů vycházíš a proč ses rozhodl/a pro řešení, které navrhuješ. Pokud je možné, aby se do kurzovního projektu například zapojili i ostatní z oddílu, zapoj je. Mluv s nimi o průběhu celého kurzu, tedy i po prvním víkendu apod. Zajímej se o to, co se děje na jednotlivých kurzech, nech si průběžně (i po víkendu) ukázat, co účastníci na kurzu plánují. Domluv se s účastníky, na čem mohou pracovat, v čem vnímáte slabiny oddílu a kde byste potřebovali „nakopnout“. Vymyslete zadání společně, nebudou si pak muset pracně vzpomínat.
UK řeší problém, který je v očích ostatních marginální. Vysvětli dobře svůj postoj, pokus se ukázat výhody, které tvůj návrh přinese celému oddílu. Případně nabídni svou pomoc tam, kde je to podle ostatních víc potřeba, a k nápadu se vrať za dva měsíce. Vyslechni, o jaký problém a řešení se jedná, a zhodnoť, jestli nemůže být pro navrátilce z kurzu správnou výzvou. Ujasněte si, co k vyřešení problému bude potřebovat a jak ho bude řešit, a svěř mu ho.
UK se „rýpou“ v tradicích oddílu. Nesnaž se slepě odmítnout všechno, co jste v oddíle dělali doposud – ptej se vedoucích i bývalých členů, kde se tradice a zvyky vzaly, sám přemýšlej o jejich smyslu. Mysli na to, že někdy stačí program nebo rituál upravit a není nutné ho hned rušit a měnit. Vzpomeň si, jak na tebe tradice působila v době, kdy jsi byl/a skautem/skautkou – možná dává smysl jim a na tobě je jim tento zážitek umožnit. Mluv s oddílem o tom, kde se která tradice vzala a proč ji stále dodržujete. Nech si čas na vysvětlování jednotlivých oddílových zvyklostí. Jen tak jim budou rozumět i další generace a budou je chtít udržovat.
UK chtějí měnit všechno a hned. Všechno naráz nejspíš změnit nepůjde – a i kdyby ano, asi by to způsobilo zmatek. Připrav si plán toho, jak postupně změny do oddílu zapracovávat. A stejně tak s nimi postupně seznamuj oddílovou radu. Buď připravený/á a trpělivý/á. Některé věci budou chvíli (i dlouhou) ležet ladem, časem se k nim ale můžete vrátit. Nezapomeň, že nápady mají i ostatní, a neudus je těmi vlastními. Vyslechni si všechny nápady, které na kurzech vznikly (a to i v případě, že tě zachvacuje panika ve stylu „jsem špatný vedoucí, oni mají tolik energie, tady nezůstane kámen na kameni“), a pak společně s oddílovou radou rozhodněte, kterým návrhům a nápadům se můžete věnovat ještě do Vánoc. Dejte si jasný termín, kdy se budete věnovat i těm dalším.
UK jsou příliš akční, mají najednou víc času a energie než všichni ostatní Tvoje energie má oddílu pomoci, ne ho demotivovat a vyvolat u ostatních pocity viny („nejsem tak dobrý, nezvládám toho tolik, radši nebudu dělat nic, nechám to ostatním“). Snaž se být tahounem a nabízet pomocnou ruku – tys na kurzu dostal/a náboj, předej ho teď ostatním. Pokus se energii směřovat, ale neudus ji. Nech absolventům prostor k realizaci nápadů a využij toho, že chtějí vzít část práce i odpovědnosti na sebe. Nebude to vždy stoprocentní a nebude to stejné, jako kdybys to dělal/a ty, ale jinak se to nenaučí. A nesnáze překonají lépe ve chvíli, kdy mají zásoby nadšení a dost energie, než tehdy, kdy to budou dělat jen z povinnosti.

Společné vedení oddílu není vždycky jednoduché. Každý by to chtěl dělat trochu jinak a hledání kompromisu stojí hodně úsilí. Právě takové hledání je ale klíčem ke zlepšování. Vždyť právě tím, že o oddíle, jeho silných i slabých stránkách, jeho tradicích nebo systému fungování diskutujeme, ho můžeme posunout. Ať se vám to nejen na začátku roku daří a využijete to, co jste si dovezli z léta!

Kateřina Zavřelová – Káťa Roverský kmen ročník 2 /č. 101 https://casopisy.skaut.cz/kmen/857