Index → Články → Jsme to, co jíme – co jíte na táboře?

J í d l o. Pět písmen, jedno slovo a tolik možností. Dobré jídlo je základem každého tábora. Uvědomujeme si to? Nebo je vaření pro skauty jen nutností, kterou bezmyšlenkovitě odbýváme?

Doby, kdy se na skautských výpravách a táborech vařily instantní polévky a maso z konzervy, jsou snad nadobro pryč. To však neznamená, že neexistuje prostor pro vylepšení skautských jídelníčků. Právě vy (vedoucí, rádcové, kuchaři) máte jedinečnou možnost nasměrovat své svěřence na cestu zdravé a vyvážené stravy. Většinová západní společnost vnímá přijímání potravy v průběhu pracovního týdne jako jakousi nezbytnost. Vlivem reklamy a pohodlnosti spoléhá na manažery supermarketů a rychlých občerstvení, že za ni stravování vyřeší. Občasná návštěva kvalitní restaurace či sváteční vaření z kvalitních surovin naše běžné stravování nezachrání.

Vraťte jídlu na výpravách a táborech jeho přirozenost. Propojte stravování s programem. Pravěcí lidé mohou na ohni upéct celé kuře jen se solí a bylinkami, které si sami najdou. Po velkém táboráku si do žhavých uhlíků hoďte pár brambor anebo využijte horké kameny na oběd v Setonově hrnci. Můžete se stravovat na způsob bájných rytířů a princezen, indiánů, pirátů, čarodějů nebo skřítků a víl. Vaší fantazii se meze nekladou.

A co takhle výlet za nějakým kulinářským zážitkem? Zařiďte exkurzi v místní farmě, kde „své jídlo“ nejen uvidíte ještě živé, ale také si vyzkoušíte dojení a dozvíte se něco o masu mladých býků.

Ukažte dětem proces růstu a trpělivost, kterou investujete do vlastního zdraví. Zasaďte si na táboře čerstvé bylinky – pažitku, bazalku, majoránku, meduňku, sladkou stévii, nebo společně nakličte čočku, slunečnicová semínka, mungo, pohanku. Buďte flexibilní a neustále přizpůsobujte jídelníček programu i zdraví a náladě účastníků. Půlka tábora je nachlazená – udělejte vydatnou česnekovou polévku. Už třetí den prší a táborová nálada je ponurá – udělejte nějakou sladkou teplou večeři. Vytvořte jídelníček, který bude využívat lokální produkty a vyvaruje se největším nedostatkům našeho západního stravování – přemíry cukru, soli, masa a alergenů.

Rozrůstá se počet lidí, kteří mají alergii na lepek nebo laktózu. Mezi její příznaky, které si mnozí uvědomí až v dospělosti, patří únava, světlá páchnoucí stolice, silné bolesti břicha, zvracení, nadýmání, větry, ale také psychické změny, poruchy menstruačního cyklu, tloustnutí, odulost atd. Lidé, kteří nesnesou lepek – směs dvou bílkovin, které se vyskytují v pšenici, ječmenu a žitu, musí celý život držet bezlepkovou dietu. Ti, jejichž tělo nestráví laktózu, nemohou pít mléko a jíst mléčné výrobky.

Stále častěji se objevují vědecké studie, které tvrdí, že časté požívání potravin s vysokým obsahem bílé mouky – lepku a mléka – laktózy má negativní vliv na organismus a zapříčiňuje nejrůznější zdravotní potíže. Jenže lepek i laktózu dnes najdete i tam, kde byste je možná nečekali – v běžně prodávaných čokoládách, sušenkách, tyčinkách, lékorkách, některých bujonech atd. Jíte je tedy téměř neustále, i když o tom nevíte.

Úplně vyřadit mléko a potraviny s lepkem by bylo dogmatické. Přijatelným řešením je tyto alergeny omezit a zařadit je do jídelníčku na místa, která jim skutečně patří. Například není nutné zahušťovat omáčky a polévky jíškou a mlékem, stačí rozmixovat část zeleniny nebo přidat do polévky pár hrstí ovesných vloček (pokud nemáte na táboře bezlepkáře), exotickou obilovinu quinou, fazole azuki nebo červenou čočku.

Západní společnost je přemasovaná, přitom maso je velmi těžce stravitelné a jeho rozložení trvá v těle dlouho. Z hlediska zátěže pro lidský organismus je nejvhodnější maso rybí, o trochu hůře je na tom drůbež, nejhůře červené maso. Bylo by prospěšné vrátit se k jídelníčkům předků a jíst maso maximálně jednou týdně, protože tělo snadněji tráví velký kus masa méně často než malé množství často. Také není dobré maso kombinovat s obilovinou, protože lepek se za přítomnosti masa hůř tráví a o to víc poškozuje střeva.

Děti sladké chutě potřebují, a proto by v jídelníčku měly být zastoupené dopoledne i odpoledne. Jenže spotřeba cukru by se měla hlídat a každý z nás by se měl pokusit ji snížit a bílý cukr nahradit. Abyste nakrmili vlka a koza zůstala celá, je dobrým poměrem cena/výkon med, také můžete pro zpestření zvolit bylinku stévii, místo kakaa použít sladší karob, do jídla přidat sušené ovoce nebo využít přirozeně sladké potraviny, jako je tepelně zpracované ovoce, a udělat z něho na táboře domácí výživy (z jablek, jahod, meruněk, třešní apod.). V průmyslově vyráběných sladkostech jsou obsažené jedovaté siřičitany, nebezpečné glutamáty a spousta cukru – sacharózy. Pokud chcete nějaké průmyslově vyráběné sladkosti dětem přece nabídnout, dejte jim je před nějakou akční hrou, aby cukr hned vyběhaly.

Velkým nebezpečím jsou slazené nápoje, které tělo pocitově nevnímá jako sladkosti a kterých je schopné se přepíjet, aniž by to pro něho mělo nějaký pozitivní efekt. Naopak kvůli cukru tělo pociťuje větší žízeň a do těla dostává ohromné množství jednoduchých cukrů. Pitný režim by měl být zajišťovaný celý den vodou, případně neslazenou citronádou. Ráno a v chladných dnech vařte ovocný čaj nebo čaj z bylinek, které jste si sami na táboře nasbírali. Na odměny a krizové okamžiky je dobré mít zásobu bio sušeného ovoce, které neobsahuje siřičitany, nesolených a nepražených oříšků, nejrůznějších semínek a hořké čokolády.

Češi nemají problém jen s cukrem, ale také se solí a především dlouhodobým přesolováním, které zvyšuje riziko obezity, kardiovaskulárních ale i nádorových onemocnění. Proto solte zvláště pro děti obezřetně a nepoužívejte přesolené bujony a instantní sáčky s prazvláštními chutěmi.

Snídaně má nastartovat trávení, posílit organismus a nevzít nám tolik potřebnou energii do celého dne. Proto je výborným startem do nového dne kaše – jáhlová, rýžová, ovesná, vícezrnná, kukuřičná (vhodná v letních měsících), pohanková (vhodná v zimě). Mně se osvědčila jednoduchá ovesná kaše. Ovesné vločky dám večer do studené vody. Ráno je jen ohřeji, vařit je není třeba. Do teplé kaše se dá přidat med, kakao, lžička arašídového másla, strouhaný kokos či kokosové mléko (do své porce si dávám malou lžičku, když jsem vařila pro 50 lidí, použila jsem jednu plechovku). Výborná je i s oříšky, marmeládou, rozinkami nebo sušeným ovocem. Domnívám se, že takovou snídaní nepohrdne ani tábor kovaných mužných skautů. Typy kaší můžete obměňovat a nechat děti, aby si samy zvolily, co si do kaše přidají.

Jako první svačinku je vhodné zvolit ovoce, má mnoho cukru, dodá nám energii a zažene chuť na sladké. Čerstvé ovoce by se mělo jíst samostatně jednu hodinu před jiným jídlem nebo dvě hodiny po jiném jídle, jinak v těle kvasí a způsobuje nadýmání a pocit těžkosti. Proto není dobré dávat čerstvé ovoce do ranních kaší. Ovoce do kaše by mělo být tepelně upravené.

Oběd je klíčovým pokrmem dne. Rozumným rozhodnutím je omezit maso a mít maximálně tři masné obědy týdně, bezmasé pokrmy ulehčí trávení a kombinace obilovin, luštěnin a zeleniny zasytí stejně jako živočišné produkty. Jednou týdně zařaďte rybu a rozšiřte paletu příloh – basmati nebo jasmínová rýže, brambory, jáhly, těstoviny, kuskus, pohanka, polenta, čočka (jako příloha), k masu stačí třeba jen zeleninový salát. Zelenina by měla být podstatnou složkou naší celodenní stravy a tvořit alespoň polovinu oběda, proto k obědu neodmyslitelně patří zeleninové saláty, do kterých můžete na táboře přidat i čerstvé květy sedmikrásky, ptačince aj. Tip na zdraví táborový oběd v masové i bezmasé verzi najdete na RoverNetu.

Druhá svačina závisí na složení celodenního jídelníčku, můžete zvolit syrovou zeleninu, pečivo s pomazánkou nebo zařadit bílý jogurt s marmeládou a medem. Kysané mléčné výrobky jako bílý jogurt, tvaroh a zakysaná smetana tělo tráví mnohem lépe než „syrové“ mléko nebo tučné smetany. Můj tip na svačinu: Nastrouhejte jablka, přidejte v poměru zhruba 2:1 ovesné vločky (nebo jáhly přelité horkou vodou), podlijete trochou vody a nechejte přejít varem, pak přidejte karob, skořici, pokud jablka nejsou dost sladká, i trochu medu a nechejte vychladnout.

V létě je zbytečné dělat teplou večeři, postačí pečivo s pomazánkou. Je lepší kupovat chleba se semínky a s větším podílem celozrnné, vícezrnné nebo žitné mouky. Bílá pšeničná mouka je ochuzená o minerály a vlákninu. Je ale třeba sledovat složení pečiva, protože tmavé chleby v regálech jsou někdy jen obarvené, aby zmátly zákazníka a působily zdravěji. Pomazánkový tip: nastrouhejte najemno celer a mrkev, přidejte bílý jogurt a ochuťte solí a citronem.

A dál už je to na vás, myslete na to, co jíte a jaké produkty používáte. Přeji vám hodně zdaru a spokojené a nasycené strávníky.

• ŠICHTÁŘOVÁ Markéta. Citlivá kuchyně. Praha: NF Distribuce s.r.o., 2013.
• STRNADELOVÁ Vladimíra, ZERZÁN Jan. Radost ze zdravých dětí. Jihlava: ANAG, 2007.
• KENTON Leslie, KENTON Susannah. Syrová strava. Praha: PRAGMA, 2007. –
• skautskepochoutky.cz
• jimejinak.cz
• www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

• http://bit.ly/OSoli_DVTV – rozhovor o spotřebě soli
• http://bit.ly/Potraviny_siricitany – o potravinách se siřičitany
• http://bit.ly/Potraviny_glutamaty – o potravinách s glutamáty
• http://bit.ly/Rizikova_ecka – o rizikových éčkách v potravinách
• http://bit.ly/JedleRostliny – přehled jedlých rostlin

— Kratochvílová Magdaléna Kmen č.90 http://casopisy.skaut.cz/kmen/694