Roverské dopisy

Mnohokráte bylo mi řečeno proč nepíši o rowerech, když mám s nimi tolik zkušeností. Proč jsem nepsal, nevím, až nyní. Sebral jsem několik dopisů, které hem psával měsíčně nově založenému rowerskému kmeni. Rowerem může být každý i když není organísován ve skautingu. Poutník na cestě života je každý člověk, jen, že někteří putují dobře, jiní špatně. Jedni jdou po vyšlapaném chodníčku se zábradlím po stranách, druzí slézají strmé skalní stěny, nebo se prodírají houštím lesa. Každý dle svého způsobu. V celku však jde každý za „lepším“. To „lepší” bývá různé, rowerům má záležet aby bylo „lepší” to jejich já. Bude-li každé sebemenší já lepší, bude celek lepší a toho je dnes nejvíce potřeba. Poutníkům na cestě věnuji těchto několik listů. V Praze 1943—46 M. V.

I. AAilý Slávku, před léty býval jsi členem mého rowerského kmene, dnes zakládáš svůj rowerský kmen a žádal jsi mne, abych Ti napsal něco o roweringu. Tehdá, když jsi u mne začínal, byl jsi mladý chlapec, který jen bral a málo analysoval. Dnes, když musíš sám dávat, přemýšlíš, vybíráš a hledáš to nejlepší, které bys chlapcům dal. Vybral jsem Ti z mých zápisků a našeho kmenového časopisu »Poutník« několik listů, přečti si je a poznáš leccos, co jsi již mezi námi ne- prodebaíoval, když jsi odešel konat řadovou službu do jiného oddílu. Na posledním táboře seděli jsme jednou kolem táborového ohně a chtěl jsi, abych mluvil o skautingu. Pamatuješ se snad na přirovnání a klíčícím semeni. Na jaře počíná klíčit semeno žlutým klíčkem, který se dere mezi listím a suchou travou na světlo boží. Barva žlutá je barvou vlčat — těch nejmenších ve skautském hnutí. Pak klíček vystrčí zelené listy, tvarově nabývá oné podoby, které má míti rostlina, která tu klíčí. Barva zelená jest barvou skautů. Pak nastává vrchol vývoje rostliny, zahoří květ a pak rudý plod bobule. Červená barva jest barvou rowe- rů. Poutníků, kteří se vydali na pouf do života. A zrovna tak, jak postupně jdou za sebou barvy těchto tří složek skautingu, tak se doplňují i jejich hesla. 7

Vlče má heslo: Naší snahou nejlepší buď čin — skaut pak: Buď připraven a rower: Služba. Tedy spojíme-li to v celek čteme: Nalí snahou nejlepší buď čin, být připraven k službě. Při tom všem si musíme být vědomi, že každá veliká myšlenka jest v nebezpečí, že vyvolává napodobení, které často jest více méně podařenou karikaturou skutečnosti myšlenky a dle této karikatury soudí lidé na obsah myšlenky. Mnozí se opičí a opice vždy zaujmou více pozornosti než zadumaný marabu. Tak i skautská hesla a jmenovitě heslo rowerů se vykládá všelijak. Toto heslo přijali roweři v Anglii, když tam byli založeni ze štítu waleských princů, kteří toto heslo a s tím tři černá pštrosí péra přijali do svého znaku po bitvě u Kreščaku. Heslo »SLOUŽÍM« a tato tři pštrosí péra patřila hvězdě středověkého rytířství českému králi Janu Lucemburskému. Program roweringu jest v podstatě SLUŽBA a to služba: sobě, skautské jednotce, společnosti a lidství. Jednou jsem Ti sice vykládal pojem těchto služeb, ale nebude na škodu, když to zopakuji. Služba sobě znamená, že se musíš vzdělávat, pěstovat své já, budovat svou povahu. Tak, abys mohl čelit všem okolnostem, před které Tě postaví život. To znamená, pěstovat a zbystřovaí svoji inteligenci, to znamená, učit se pochopit správně věc a posoudit ji, myslit jasně, jít po dobré cestě. Služba skautské jednotce značí, že rower je v oddíle pomocná ruka vedoucímu, že roweři jsou instruktory, činovníky oddílu.

Služba společnosti značí, že se snažíš ve společnosti, do které Tě posadí život, to jest ve Tvém zaměstnání, uplatňovat skautské zásady poctivé a čestné hry, zásady slušnosti a přímého chlapství. Znamená učit se žít s ostatními a pro ostatní, zapomenout často na sebe, potlačit docela svůj egoismus a ziskuchtivost. Postavíš se tak do služeb — ptáš se koho? Tož do služeb Tvých drahých, Tvé rodině nejdříve, Tvým známým, kamarádům, Tvé práci, zde bud’ loy- ální vůči Tvým úkolům, které si vezmeš sám, nebo Ti je někdo svěří. Tvé vlasti — tato Ti musí být nejdražší z pozemských věcí. Služba lidstvu znamená, že rovvering svým vlivem na lidi, jak uvedeno nahoře, rozšiřuje mezi lidi zásadu DOBRÉ VŮLE a poctivé práce pro zlidštěné lidství, kterého dnes je tolik třeba. Služba, chlapče, je kruh, tajemný kruh přátel dobrého srdce a pracovitých rukou, spojených v jediný cíl — práce pro lepší zítřky naše, našich dětí. Kdybys se mne nyní ptal, co jest skauting, řekl bych Ti toto: zdraví — úsměv — služba. —i Ty jsi nečet naše čísla »POUTNÍKA«, tož přikládám Ti opisy několika článků na théma rowerská Služba, které napsali členové tohoto kmene. Zde nejdříve článek Špaika: Služba. Klepání na dvéře. »Dále.« Vejde mladý muž, pozdraví skautským pozdravem. »Nazdar,« odpovídám. »Tak co bys rád?« »Víš, bratře, já jsem slyšel . .. víš, tam u nás … víš já jsem také rower.« »Hm,« odpovídám značně jednoslabičně. »Tak si u mně sedni.« 9

On si sedne, napřed slavnostně odkašle, asi má trému, pak si ale dodá odvahy a začne, Líčí mi, jak to u nich bylo krásné před válkou, když měli rowerský kruh, »Víš, my jsme chodili na výlety a tábořili a víš, ta legrace, na jablka jsme chodiii a víš vůbec . ..« »Hm,« odpovídám jednoslabičně po druhé. »To je hezké, že jste tak vyváděli. A co takhle rowerský program?« »No víš, to ta jablka, my jsme byli jako starší, no a tak jsme byli roweři.« »Ach tak, no to je opravdu krásné, že jste byli ro- weři, no a vůbec, co víš takhle o rowerské myšlen- ce?« .>No víš, to my zas takhle ne to, my tuhletu praksi.« »Hm,« odpovídám jednoslabičně po třetí, »tak byli jste vy rowery nebo ne?« »Víš, byli, ale . . .« »No tak dost. Víš člověče, co je to rowering? To není péra starých chlapů, které vyhodili z oddílu a kteří teď chodí na výlety a kradou jablka. To je kruh kamarádů, kteří pevně drží při sobě a věrně slouží rowerské idei. Víš, co je to sloužit? Sloužit znamená, najít si nějakou myšlenku, nějaký ideál a pro ten pak žít. Vše co děláš, je zaměřeno k tomuto cíli. Být rowerem znamená, být rytířem. Rozumíš? Tak a co bys si ještě přál?« »Víš, já bych se rád dal k vám do vašeho kruhu.« »To tedy můj drahý ne. Co ty jsi dělal, to nebyl rowering. Přijď sem za půl roku, uvidíme, co se dá dělat. Dnes rozhodně ne. Rowering je služba a ne mag!ais.« Druhý napsal Kim: Služba. 10

Tvrdohlavost jest průvodním znakem člověka, mizivé menšiny lidí, kteří si nechají všechno nabulíkovat, o všem přemýšlí, mudruje a íilosotuje. Mám před sebou slovo SLUŽBA. Z ní to trochu tvrdě, to pod představou povinnosti i trochu porou- čivě. Služba však není rozkaz a je nutno, jako smířlivou pomazánku, přidat k tomu slovo jiné. A to DOBRÁ VŮLE. To znamená, že nesloužím jen proto, že jsem skaut, nebo rower, ale protože jsem především člověk, který má dobrou vůli, ale hlavně také iniciativu, něco pro všechny lidi učinit. Ne snad něco velikého světoborného — ideály stranou — ale být prospěšný v maličkostech, neboť právě v těch se projeví ta pravá služba, služba kolektivů. Kdybych měl pokračovat v tomhle ideologickém kázání, prohlásil bych dále, že má být bez hmotné odměny. Dobrá, tak úplně a doslova to není. Neříkám sice, že tu pětku, kterou ti nějaká venkovská milostpaní spolu s buchtou za celodenní ohýbání hřbetu dá, nepřijmeš — klidně, ale máš nádav- kem ještě takové zadostiučinění a radostný pocit, že tu přec jen nejsi zbytečný, ba naopak užitečný a máš radost. A kdo má radost, má dobrou náladu a kdo má dobrou náladu a veselé srdce, ten se nikdy v životě neztratí a má to na světě mnohem lepší. Třetí jest do Žirafy: Služba. Rowerské heslo Sloužím — ano, ale nikde neposlu- huji, neboť konám jen činy hodné skautské cti. Komu sloužit? Především jako člověk lidstvu a jako rower skautské myšlence. Protože skaufing je příprava pro život, záleží, jak se naučím tím zachová-

- i'j 11

vaíi heslo SLOU2ÍAA, abych mohl býti pořádným člověkem. Většinu života na světě trávíme všedním občanským životem v zaměstnání, které jsme si zvolili. Tu plníme druhou část, a to služby lidstvu. Pak se prohlubuje trochu obsah hesla a znamená všechnu dobrou a prospěšnou činnost i jednání. Protože poslání jednotlivce je býti prospěšným lidem a vráíiti tak více než v mládí obdržel, aby byl možný pokrok. Abychom plnili své povinnosti lidstvu jak dovedeme nejlépe je nejsnadnější v povolání, které jsme si zvolili a tu heslo platí naprosto nezkráceně. Dále přistupuje ještě jak sioužím. Ano, jak. To je velmi důležité a nemůže si »jak« vysvětlovali každý po svém, aby mu to vyšlo. Hlavním obsahem jest zde odpovědnost a to lidem, sobě a Bohu. Kdyby každý člověk byl si vědom zodpovědnosti k sobě, a také se podle toho řídil, byl by život na světě daleko jednodušší. Přece vlastní svědomí, které nelze ošidit a kterému odpovídáme za každou činnost i za věci ryze osobní, nebof jako lidé máme právo míti v duši také svůj vlastní koutek, (ale právě tento), který má býti v nejlepším pořádku. Mnohdy k službě nutno přidávali i oběť, obyčejně zájmů osobních pro zájmy celku. Tu vidíme, že přinášeli oběti je tak úzce spjato se službou, že tyto věci nelze oddělovati. Ještě zbývá jedna věc a to největší nepřítel všech lidí, tedy i nás rowerů a to je lenost. Kdo tuto neumí přemoci, nemůže plnili heslo »slou- žím«. Všichni roweři by se měli snažit, aby lenost vymizela mezi nimi a mezi lidmi vůbec. 12

A konečně čtvrtý od Karkulue: Služba. V kupé je šero a prázdno, kromě kuřáka v opačném rohu —- nevšímá si mne a já jeho. Krajina v oknu ubíhá. Časem se moje oči odvrátí od pohybu v okně do klidné prostory kolem mne a zrak můj upoutá oko cigarety mého spolucestujícího. Napadá mne myšlenka, kdo asi je ten, který sedí naproti mně. Jaký je účel jeho cesty? Je to obchodník, průmyslník, jedoucí za důležitým jednáním, nebo je to dělník jedoucí za svou prací a nebo cestuje za příbuzenskou záležitostí — za svými rodiči — za svoji ženou anebo je to turista a cestování je jeho zábavou. Přemýšlím, přemýšlím též o sobě a napadá mi, jaký je asi můj vztah k němu. Možná že je to člověk, který je mi blízký i v mém myšlení — třeba se zaměstnává i podobnými myšlenkami jako já, anebo z části přichází na podobné problémy jako já anebo je to člověk, který je velmi vzdálen mým myšlenkám a v životě sedí na opačném pólu. Je však mým bližním a proto i jemu patří moje myšlenky. Tak jako druzí, každý ' svým způsobem — tak i já svým myšlenkám a tomu co cítím, dávám konkrétní formy s větším či menším zdarem a úspěchem je tlumočit. To je moje služba k těm všem lidem a tomu člověku, který sedí v rohu mého kupé a sotva ví o mé přítomnosti. Ten, který třeba nebude nikdy přítomen mojí radosti — nebo věci, která vyšla z mých rukou a kdyby snad se stala ta náhoda a »můj« muž by se setkal, nebo byl stále v blízkosti mého světa a mého životního dění, čím bude více 13

přítomen, stejně jako všichni ostatní tomu, co jsem cítil svojí prací — tím krásnější byla moje služba jemu a všem ostatním. To je moje služba. Tyto čtyři přiložené články napsali kněz, průmyslo- vák-výívarník, posluchač strojního inženýrství a opět průmyslovák-výtvarník. Lidé ze tří druhů lidských povolání, ze čtyř prostředí jejich rodin a dle toho jsou jejich názory na výklad slova SLOUŽÍM. Každý si jej vykládá jinak, ale v jádru správně, jelikož vyhovuje poctivě jeho jáství. To Ti pro dnešek stačí, přemýšlej o tom a napiš si, jak bys Ty vyložil význam slova SLUŽBA dle Tvého já a Tvého postoje k lidské společnosti. Pozdravuj Budulínka a Reda. Tisknu Ti upřímně ruku Tvůj Grizzly. 14

Milý Slávku, v předcházejícím dopise jsem Ti dostatečně pověděl o ideologii a teorii rowerství. Dnes Ti chci říci několik rad o tom, jak nutno organisovat práci rower- ského kmene, aby ty, tak zvané referáty, byly podloženy také pádnými doklady a měly také vliv na práce celého kolektiva, vytvářející tak produktivní kmen. Tento program jsem uveřejnil v předposledním čísle našeho POUTNÍKA a jest vzat z prakse rowerských kmenů, které jsem během deseti let vedl. Tož čti pozorně. V praksi rozeznáváme dva druhy rowerských kmenů. Rowerský kmen vytvořený ze starších skautů jako junáckou jednotku a rowerský kmen vytvořený z rádců v odíle. Oba dva mají jednak úkol pomáhali vedoucímu oddílu ve vedení a jednak mají za úkol dávaíi starším chlapcům doplněk k junácké výchově. Rowerský kmen oddílový zastupuje jednak oddílovou radu, jest to shromáždění rádců, kteří takto pracují v těsné spolupráci a mají také něco »svého«. Občas také rowerský kmen koná vlastní vycházky s programem, který cvičí rádce. Jest tedy rowerský kmen také stálým kursem pro rádce oddílu. Práci rowerského kmene jsem v praksi dělil ve dvě skupiny. 15

A) Táboření, B) Zálesácfví. Řekněme si nyní podrobně o jednotlivých skupinách. A. Táboření ve vlastním slova smyslu: 1. hledání vhodného místa (dříví, voda, nákup, spoje), 2. typy stanů (přízemní, podsady), 3. ohniště na vaření (táborové a výletové vaření), 4. táborový kruh (totemy, hranice táboráků), 5. tábořil zde někdo? Smazávání stop po sobě, 6. táborové stavby (zpracování dřeva, uzle, jiný materiál). 8. Zálesáctví: 1a) země: a) tvářnost krajiny, b) grafické znázornění krajiny — mapa, plán, náčrtek, pochodový film, c) půda — její druhy, kde se nejlépe táboří, d) voda — řeky, potoky, rybníky, mokřadla, prameny; 2a) nebe: a) mraky — jejich typy, jejich význam, práce a řeč, b) meteorologie — zápisky, určování mraků, předpověď počasí, c) hvězdy — souhvězdí, orientace, astronomické práce a pozorování; 3a) malí bratříčkové: a) způsob jejich života —■ hnízdění, brlohy, b) stopy — jak se pořizují odlitky stop, jak se stopuje, c) živé šperky —- hmyz a rostliny, semena; 4a) rostliny — zálesácká zelenina, b) léčivé rostliny — jejich sběr a sušení, 16

c) rostlinná sociologie, d) rcsíiiny a jejich význam pro kraj, e) krása malých, sirom symbol, život; 5a) stopujeme: a) stopy lidské — stopy obuvi, popis osob, povaha dle jejich vzhledu, b) značky — písma, značky ind. zálesácké, morse, semafor, symboly, grafické (církevní, různých sdružení, států); c) kultura — stavitelství, sochařství, malířství, jazyk, literatura, technika, hudba. To jsou hlavní body rowerské činnosti. Pro každý kmen jest výhodno, když každý její člen jest »specialista« v jednom oboru práce, na př.: kmen má svého: hudebníka, broučkáře, botanika- bylináře, geologa, meteorologa-astronoma, estetika aíd. přírodního technika, houbaře . . . Rowerský kmen může se jednak celkově soustředit na nějakou práci na př. geologickou, národopisnou, literární, osvětovou, přírodovědeckou, technickou (rádio a televise), uměleckou, nebo jak již jsem řekl, má své odborníky. V případě prvém rozdělí si program co nejpodrobněji a na nejširší základně svého základního oboru. Uvedu zde příklad pro »zálesáky-kyíičkáře, broučkáře, kameníky, houbaře a zvířetníky« jak jsme je legračně zvali v mém RS kmeni. Nuže program práce byl asi tento: I. Udělejte si sbírku: a) mechů a lišejníků vašeho okolí, kraje, b) listů stromů a keřů (fotogr. keřů a stromů jaký mají vzhled v létě a v zimě), c) kůry, borky, pupenů stromů a keřů, 2 17

d) soupis všech památných a botanicky zajímavých stromů ve vašem okolí, kraji, e) všech rostlin, které u Vás kvetou a to dle barvy květů: bílé, žluté, červené, fialové, modré, zelené a jiné barvy a vypočtěte, kolik která barva zaujímá %. Podejte o svých pozorováních hlášení odborným časopisům. II. Zapisujte si po celý rok přírodopisná pozorování: první květy, které jste našli jednotlivci nebo na výletů, listy, plody, semena. První hmyz, přílet a odlet ptáků, probuzení zimních spáčů. III. Pozorování krásy kraje. Pořiďte si sbírku fotografií, kreseb a maleb Vašeho kraje. Často se takové hodí jako velmi prospěšný propagační materiál. IV. Udělejte si sbírku sušených nebo kreslených (kolorovaných), fotografií listů rostlin, květů a květenství, plodů, semen. Takové úlovky slouží často velmi dobře pro účely umělecké, dekorativní. Návrhy na látky, šperky, ozdobné předměty atd. V. Studujte společný život zvířat a rostlin, buď jako dva celky navzájem se doplňující, nebo každý jako samostatný celek. A to: na louce, v háji, lese, potoce a rybníce, řece, tůních. Čiňte si záznamy po celý rok, často si získáte zde bohatý materiál pro povídky, ba celé knížky. VI. Udělejte si herbář, fotoherbář, malovaný herbář všech léčivých rostlin u nás rostoucích, nebo všech léčivých drog používaných v lékár- 18

ničiví. Jak je sušíme. Sbírejte lidové názvy léčivých rostlin. VII. Učte se na vozové cestě, pískovém lomu, jílo- višti o tom, jak se mění tvářnost země, jak pracuje voda, slunce a vítr. Srovnávejte tyto »ma- lé« úkazy s velkými v kraji. Vlil. Podívejte se do útrob země, jeskyně jsou bohatou studnicí nových zajímavých poznatků z geologie a paleontologie. IX. Stopujte jako chodí: zvířata, hmyz, člověk. Pořizujte fotografie a kresby. Co vám poví silnice, pěšina, nový sníh, bláfivá pěšina v lese. X. Houby jsou třefí organickou říší. Mají ještě plno tajů, nutno je rozlišit. Které znáte houby, jak se připravují, jak by se dalo ještě použít hub (lékařství-peniciliin atd.). XI. Přírodní technika — patenty přírody ve velkém, malém a lidská technika. Vzájemný poměr a vztah obou světů, přírody a techniky. V jiném kmeni, právě onom francouzském z Paříže, měli zájem jiný. Byli to stopaři kulturní. Uvedu zde jejich program, který však spojím ještě s programem tří jiných kmenů, jelikož jejich programy jsou jen specialisování onoho celkového kulturního. Archeologie — a) vykopávky — stará sídliště, hledání starých sídlišť, b) výzkumy v jeskyních. Umění a) architektura — 1. stavby v kraji — typy vesnic, chalup a statků, — městské budovy, — zámky, hrady, zámečky, 2. bytová architektura — starý nábytek, 19

— stár. iidový nábyíek, — novodobý nábytek, — ozdobné a užitkové předměty pro byt, — zařízení bytů, 3. sochařství — fotografie a studie soch v kraji, umělecké, lidové pomníky, hřbitovy, — kapličky, boží muka, jiná znamení, — sochy na domech, zámcích, parcích zám., 4. malířství — techniky malířství, rukopis malířů, kroje na obrazech. Lékař se dívá na obraz a hledá chorobu, zvířata, jak je vidí malíři, rostliny, krajina. Život člověka očima umělce. 5. lidové umění, zvyky, výrobky, písmáci, slovanské kroje, pohádky, písně lidová. ó. literatura — klasici národní, novodobé písemnictví, vlastní práce, kritika — divadla, film. Na tento způsob možno pak za pomoci celého kmene, dle přání jednotlivců sestavit podobné programy pro všechny možné vpředu již částečně uvedené pracovní programy. Jest dobré, když občas zavítá do row. kmene na pozvání odborník, který jim promluví trochu o jejich práci, prohlédne co vykonali, poradí, krifisuje. V celku row. kmen musí být v stálém styku se všemi kulturními korporacemi jak v městě, tak v kraji. Charitativní a sociální pomoc jest také velmi vděčný program pro kmen. Program jednotlivých schůzek jest dvojí a to dle toho, jedná-li se jen o row. kmen, nebo RS-odd. radu. Zde uvádím ze svého deníku dva programy: 1. pro row. kmen — zápis přítomných členů: povšechné věci, kam se půjde na výlet, ad min. věd, referát »specialisty« stanovený na dnešní 20

schůzi, debata na referátové thema. Doporučuje se, aby občas referát přednesl skutečný odborník. Přehled zpráv z tisku o našem prac. oboru. Na př. jedná-li se o přírodovědce, zprávy z těchto časopisů. Šálek čaje pro chuť . . . debata pokračuje. Jednotlivci hlásí svoje záznamy z minulého týdne. Zpíváme . . . Hrajeme . . . Ještě trochu vážně o příští neděli, svátky, zda půjdeme na tu neb onu přednášku, film, který má vztah k naší práci, nebo abychom se pobavili. Co dělají ostatní junácké služby ve středisku? Kde nutno pomoci? Program druhý jest vlastně rozšířen o otázky oddílové, které se proberou na počátku schůze, nebo se občas, tedy jednou měsíčně udělá odtí. rada jen pro věci oddílové a ostatní tři schůzky se věnují zájmům rádců. Vycházky jsou bud’ tábornické, nebo doplněné a to jest převážně specielním programem. Vycházka jest vlastně možnost celkové, společné práce všech na společném zájmu. Práce během týdne jsou práce hlídek, nedělní výlet jest průboj brigády. Tento program si uprav. To značí, vyber si jen ty body, které se Ti budou zamlouvat a pak po rozmluvě s chlapci rozdělte si práci tak, aby každý konal jednu pracovní buňku. Totiž by! referentem jednoho pracovního úseku. Na př. Skupina stopování kulturního: referáty: 1. stopař záiesécký — odborník ve stopování zvěře čtyřnohé i pernaté, 21

2. stopař erbovník — odborník ve stopování starých rodinných znaků, vyzná se ve vlajkách, znacích různých cechů, společností, znacích států, je i stopař grafik (zná různá písma: latinku, cyrilici, gotické písmo, glagolici, některé orientální písmo atd.), 3. stopař stavitelský — odborník v stavitelských slozích, ví, kde v místě působení kmene jsou ty které stavitelské slohy zastoupeny ve stavbách. 4. stopař bytový — odborník v nábytku všech dob a zařízení bytovém od dob nejstarších, 5. stopař obrazový — odborník v malířství (malířský dějepis), 6. stopař jazykový — zná krásu rodného jazyka a jeho literaturu, 7. stopař hudební — odborník v hudbě, jmenovitě hudbě rodné země, 8. stopař technický —• má přehled o vývoji techniky v rodné zemi, jejím vývoji a dovede ukázat třeba cizinci nejdůležitější technické stavby v jeho domovině, nebo ví o technických zařízeních, které jsou plodem českých mozků a rukou, díla, která staví nesmrtelný pomník českému inženýrovi a českému dělníkovi. Jak vidíš, chlapče, dá se takové prosté théma rozvi- nouti v bohatou a krásnou činnost, ze které mají bohatý zisk všichni členové kmene, ale i oddíl a všichni Ti, kteří jsou přímo i nepřímo zapojeni do pracovního okruhu rowerského kmene. Tisknu Ti upřímně ruku, piš, co ještě potřebuješ. Tvůj Grizzly. 22

Pr©graoi schůzek rowerskéh© kmene. Na každé první schůzi v měsíci se stanoví pořad referátů a obsah schůzí toho měsíce. Na tabulce se zapíše, kdo kdy a jaký referát má. Schůze 1. 1. Vedoucí kmene po krátkém proslovu, ve kterém stručně vytýčí body roweringu, přejde k otázkám organisačním. 2. Členové odevzdají přihlášky, vedoucí je rozdělí v družiny nebo hlídky specialistů. 3. Debata o tom, co má kdo rád, o co se zajímá, co by rád věděl. Vedoucí si zde přesně poznamenává jednotlivá přání. Doma je pak sestaví do celkového přehledu, do skupin a z nich vytvoří hlídky. Tyto hlídky spojí tak, že na př. do hlídky strojnické dá chlapce, kteří se zajímají o techniku. Do hlídky lesácké ty, kteří se zajímají o přírodu. Do hlídky samaritánské (bylináře, mediky, pracovníky sociální a charitativní). Hlídka umělecká sdružuje výtvarníky všech oborů. Hlídka rukodělná pak řezbáře, truhláře, lakýrníky, krátce zástupce řemesel. Hlídka historická pak ty, kteří se zajímají o historii, archeologii, palenotologii, etnografii, folkloristy a podobně. 4. Vedoucí přečte chlapcům z některé knihy nějakou kapitolu. 23

Na př. Carrel: Člověk tvor neznámý — a zahájí debatu na čtené. 5. Několik her pro postřeh a důvtip. 6. Kmenovým pokřikem sa ukončí schůzka. Kmenový pokřik bývá ze začátku pokřik oddílu, ze kterého jsou chlapci, ale později si musí každý kmen vytvořit vlastní osobitý pokřik. Schůzka č. 2. 1. Vedoucí oznámí chlapcům jejich rozdělení do hlídek. 2. Vysvětlení, co to jest referát. (Referát jest krátká zpráva, kterou má jeden člen ze kmene na schůzi z určitého oboru, na př. chemik o výrobě mýdel, fysik o rozbíjení atomů, lékař (medik) o ochraně proti nakažlivým nemo- cem, hudebník o konaném koncertě, literát přednese kritiku nějaké nové knihy, která vyšla na knižním trhu. 3. Oznámení, na jaké junácké činnosti oddílu nebo střediska zapůsobí kmen v rámci praktického plnění hesla SLUŽBA. 4. Pokračování v čtení a debatě. 5. Hra víš co nevíš? 6. Zpívání. Schůzka L 3: 1. Shrnutí poznatků ze služby při podniku oddílu, střediska a sice, co bylo dobré (programově, organisačně), a jak by se to mělo udělat příště. Poznamenat do zvláštního zápisníku nové nápady pro příští podnik. 2. Referát — debata. 24

3. Hlídka lesáků upozorňuje na probouzející se přírodu, co již vystopovali (co kvete) jak raší pupeny, kteří ptáci již přilétli. 4. Podrobnosti výletu. 5. Pokračování ve čtení — volná debata. 6. Úkol: napište svoje poznámky o tom, co se četlo a sice jako článek pro kmenový časopis. 7. Kimova hra s obrázky rostlin, kdo pozná více rostlin. Schůzka č. 4. 1. Referát lesáků o výletě — přírodovědecká kořist (jak ji zpracovali) — ukáži přítomným. 2. Referát literáta o nové knize, která by mohla zajímat čtenáře a o divadle. 3. Referát umělce —* o výstavách, které se konají. Domluveno, že v sobotu kmen navštíví jednu z výstav. Před návštěvou jim referent podá odborný výklad o umělci, který vystavuje. O jeho výtvarné technice a snažení. 4. Čtení článku na fhéma z minulé schůze: Kapitola z čtené knihy (úkol uložený na minulé schůzi). Debata o slohu jednotlivců a o zpracování námětu, o osobním stanovisku jednotlivce k námětu. 5. Vedoucí oznámí zprávu o chystaných závodech ve středisku. Promluví o propodcích a úoasf: kmene. a) služba při závodech, b) viasíní účast. Prolistuje, prohlédne zápisník »Co !épe«, zda někdy již takový závod nebyl a jak dopad!. Co nutno zlepšit a čeho vystříhat. Též ohledně výstroje, kterou je nutno vžiti s sebou. 6. Zpíváme —- máme náladičku, 25

Schůzka č. 5. 7. Co se nám líbilo na výstavě a co ne. Kritika — učit se věcné kritice. (Debatu vedou referenti z umělecké hlídky.) 2. Jak to bylo s výletem a závody. Popis poznatků do »Co lépe«. (Debatu řídí vedoucí kmene.) 3. Filatelista hlásí nové známky. Upozorní na námět, jeho grafické řešení, práci ryteckou. Známka jako grafický a rytecký list. 4. Lesáci připraví na příští neděli výlet: Život v přírodě na jaře. 5. Strojničí hlásí o novinkách z jejich oboru. 6. Pokračujeme ve čtení knihy — debata. 7. Pějme píseň dokola, okolo štola . . . 1. Umělci hlásí o nových výstavách —- na které půjdeme? 2. Hvězdáři hlásí, že bude zatmění měsíce a vysvětlí, jak k tomu dojde. Trochu astronomie o měsíci (jeho oběh, horsfva atd.). 5. Samaritáni hlásí jako svůj referát: První pomoc na výletě s praktickými ukázkami: obvazů, ošetření zlomenin, oděrek, tržných ran, transport raněných. 4. Pokračujeme ve čtení a v debatě. 5. Hrajeme hry veselé a hodně hlučné. Staří páni řádí. 6. Pokřiky hlídek, mohou být i legrační. Závod, kdo má podařenější pokřik. Schůzka č. 7. 1. Lesáci ukazují svoje listy z herbáře, ve kterém 26

jsou rostliny nasbíráné na předposledním výletě. Poví něco o květním diagramu. 2. Referát o barvivech rostlinných květů. 3. Jak se nám líbila výstava, kterou jsme navštívili. 4. Kam půjdeme do divadla? Jaké jsme kdo viděli filmy? 5. Umělci mluví o stavitelských slozích. Kam uděláme vycházku historicko-stavitelskou. 6. Víš co nevíš? (Otázky z umění.) 7. Zpíváme. Schůze č. 8. 1. Vedoucí má referát o skautské ideologii. Trochu skautských dějin. 2. Prohlídka náčrtků a fotografií, pořízených na his- foricko-síavifelské vycházce. Zařazení do alba stavitelských slohů. 3. Debata o divadelním kuse, režii, inscenaci. Na příště: jaké bych k tomu udělal já kulisy? 4. Strojničí předvedou nový signalisační přístroj pro zvukové a světelné vysílání morseových značek. Amatérský radiopřijímač do kapsy. Vysvětlení zařízení přístrojů. Hlídka zhotoví pro každý oddíl střediska podobný sign. přístroj. 5. Pokračujeme ve čtení knihy s debatou. 6. Beseda při černé hodince. Schůzka č. 9. 1. Geolog má referát o tom, jak je vytvořena krajina v okolí klubovny. Základní pojmy mapování, Plánek, pochodový film. 2. Hra: světové strany. 27

3. Literát referuje o nových knihách, čtení ukázek z nové poesie. Po přípravě vlastních básnických a prosaických výtvorů.-Nejlépe popisy výletů a dojmy z nich. Takové iiieráfní výtvory se dají do kroniky i s fotografiemi a kresbami z výletů. Tak se tvoří kmenové kronika. 4. Bylinář referuje, jaké známe léčivé rostliny a které v tom kterém měsíci sbíráme. 5. »Co lépe« opět na stůl. Středisko připravuje veliký výlet a slavnostní táborák. Příprava čísel pro táborák, 6. Předvedeme některé číslo. Schůzka ě. 1©. 1. Vedoucí referuje podrobně o propracovaném programu výlefu a táboráku. Zařazení navržených čísel k táboráku. 2. Vedoucí promluví o ohni, symbolu života a kamarádském kruhu. 3. Zpíváme: »Červená se line záře«, jako čtyřhlasý kanón. 4. Lesáci ukáží modely z dřívek sebou přinesených modelů táborových ohňů. Jak se hranice vyplňuje, aby vzplála bez kousíčku papíru. 5. Pokračujeme ve čtení — debata. 6. Vytváříme nové legrační pokřiky. Schůzka c. 11. 1. Předvedou se jako na generální zkoušce čísla pro táborák. Sepíší »dívade!ní« rekvisity. 2. Geolog pokračuje ve svém referátě a připojí zprávu o složení půdy v okolí. 3. Lesáci mají referát: Jak rostliny ukazují složení půdy. Sociologie rostlin a její vztah k půdě. 28

4. Hmyzoznalec poví základní pravidla o sběru hmyzu. Ukáže svoje »nádobí«. 5. Umělci mají referát o kráse malých bratříčků: Šperky mezi kvěfy a hmyzem. 6. Historik: Motivy z přírody v národním kroji — výšivky. 7. Volná debata. Schůze c. 12. 1. Vedoucí probere průběh střediskového podniku a programu táboráku. »Co lépe« se opět doplní. 2. Lesáci ukáží několik uzlů a použití lana. Lana se prakticky použije v neděli na skalách. 3. Samaritáni: Jak dopravujeme raněné po skalách (teoreticky). 4. Houbař: Půjdeme na houby, základní věci o houbách a jejich sběru. Schůzka ě. 13. 1. Vedoucí reíeruje: Pojedeme na tábor. Příprava. Proberou se hlavní body táborového života. Služby, které převezmou čienové kmene. 2. Lesáci mají referát: O křížení druhu rostlin, aby se získali noví jedinci (pokusy Mičurina). 3. Zoolog na téže fhéma, ale o zvířatech, hlavně chovných. 4. Bylinář: naše pochutiny a zálesácké koření. 5. Vedoucí dává úkol: Dejte do pořádku a prohlédněte oddílový a kmenový táborový inventář. 6. Několik her pro pobavení. Schůzka č. 14. 1. Podrobnosti o táboře. Lesáci s vedoucím pojedou prohlédnout místo. 29

2. Jak budeme stavět stany, jaké podsady. 3. Umělci: hudební referát — základní typy hudebních skladeb. Ukázky na gramofonových deskách. 4. Výklad cyklu Má vlast. 5. Skautské písničky. Založí se »Špalíček«, kam se budou zapisovat skautské písničky, které se kde uslyší, i ty, které vytvoří naši hudebníci. 6. Historik dává stručný referát o památnostech kraje, kde bude tábor. Schůzka č. 15. 1. Zpráva lesáků o jejich průzkumu na tábořišti. 2. Geolog: O poloze tábořiště, vodě, větrech-kli- matu (mikroklima). Předloží plánek budoucího tábora. 3. Vedoucí referuje o různých podrobnostech, ohledně tábora. 4. Hlášení o inventáři. 5. Umělci předloží návrh na totem. Táborové pohlednice. 6. Vedoucí zopakuje deset přikázání dobrého táborníka. 7. Zpíváme. Schůzka č. 16. 1. Lesáci připraví tabulku květin a hub pro skautíky oddílu, kterému budou pomáhat na táboře. 2. Zoolog: stopy zvěře a hmyz. 3. Připraví písničky, čísla k táboráku, ruční práce, výzdoba tábora, mátohy atd. Táborová tiskárna, táborový časopis. 4. Samaritáni: lékárna, cvičení v první pomoci. 5. Program celkového zájezdu kmene na tábořiště. 30

6. Volná debata na théma: Co jsme zapomněli promyslet. Schůzka č. 17. 1. Debata kmene s členy oddílové rady (nejsou-li oni sami rádci a členy odd. rady), o věcech tábora. Co se zjistilo na místě: Zásobování, pošta, lékař, doprava — vlastní tábořiště. 2. Rozdělení podrobného programu pro jednotlivé hlídky a jejich činnost na táboře. 3. Prohlídka táborového inventáře. Balení některých věcí. Dokoupení toho, co jsme našli, že schází. 4. Černá hodinka — vzpomínky, jak to bylo na dřívějších táborech. 5. Zpíváme — musíme mít velkou zásobu písniček na tábor. Schůzka ě. 18. 1. Zrevidování přihlášek na tábor, zdravotní záznamy jednotlivců, finance. 2. Prohlédnutí programu, které vypracovaly jednotlivé hlídky pro svoji činnost na táboře. 3. Vedoucí mluví o poslání kmene na táboře. 4. Odevzdání příspěvku pro první číslo táborového časopisu »Táborový Pegasus«. Ustanovení redakční rady. 5. Volná debata. Činnost kmene na táboře (táborech) jako jednotlivci i jako celek. Schůzka č. 19. 1. Vedoucí referuje a mluví o tom, jaké poznatky si přinesli z tábora. 2. Program pro příští období činnosti kmene. 31

3. Zařazení nových členů do hlídek dle jejich zájmů. 4. Redakce končí svoji činnost a odevzdává kronikáři všechna čísla táborového časopisu, jakož i dalších literárních a uměleckých výplodů svých členů. 5. Jednotlivé hlídky hlásí o své práci pro příští období. 6. Možnost specialisování celého kmene na jeden obor. 7. Vedoucího slovo: Pokračujeme v započaté práci. Schůzka č. 20. 1. Jelikož se kmen rozdělil ve dvě větší složky: A. Lesáckou a B. Historicko-uměleckou, budou schůzky střídavě. Liché schůze budou lesácké a sudé historicko-umělecké. 2. Reíeráíy obou vedoucích skupin o práci jejich hlídek. 3. Vedoucího výklad skautského desatera, jmenovitě bodu 3 a 10. K bodu 10 napíší chlapci otázky, na které chtějí odpovědi a to na lístky, které vloží do klobouku, čepice na stole. Vedoucí vytahuje namátkou jednotlivé lístky a odpovídá na tyto otázky. Nejlépe jest na takovou debatu pozvat lékaře nebo sexuologa, psychologa. 4. Debata: Chlapec a dívka. Jak se chlapci dívají na děvčata. Vzájemný vztah obou pohlaví — manželství. Schůzka L 21. 1. Lesáci chystají výstavku svých prací za první období činnosti v kmeni. 32 KAŠPAR

2. Referát o životě stromu na sklonku léta, Chemismu změny barvy listů. 3. Kimovka se jmény rostlin a hub dle obrázků. 4. Kdo to ví? Ukazují se kousky stromové kůry, mechy, plody a haluze. Hádá se, ke kterému stromu co patří. 5. Zpíváme. Schůzka č. 22. 1. Historici připravují výstavku o své činnosti. 2. Referát o výstavách, které se konají v městě, něco o malířských barvách a malířských technikách. Jak se dívat na obrazy. (Pozvete, ať k vám promluví malíř.) 3. Kdo je to? Portréty nebo obrazy našich malířů — ve hře se hádá, kdo to namaloval. 4. Dává se úkol zjistit, jakého stavitelského slohu jsou budovy v okolí klubovny kmene, jaké jsou zde architektonické památnosti. 5. Význam rodového znaku a heraldika. 6. Čtení nějaké knihy — básně. 7. Volná debata. Schůzka č. 23. 1. Lesáci ukazují výsledek své práce. V klubovně jest malá výstavka: herbáře, plastická mapa tábořiště.. umění a výtvarná krása v přírodě. Zálesácké náčrtky: stromy, mraky, květiny, odlitky stop. Model tábora s typy užitých stanů. Fotografie ze života zvěře. Vzorky půdy. Chorobné zjevy na rostlinách, které se našly při táborových vycházkách. Literární zpracování některých poznatků pro odborné časopisy. 3 33

2. Prohlídka výstavky a výklad »specialistů«. 3. Volná debata. Schůzka č. 24. 1. Historici a umělci vystavují: Kresby z tábora, různé náměty, různé techniky kreseb a maleb. Histo- ricko-umělecké šetření na místě tábořiště. Fotografie a kresby památek, fresky, stavby, budovy, kroje, výšivky. Mapa hist. zajímavostí kraje, kde byl tábor. Rukodílné práce z tábora. 2. Prohlídka a debata. 3. Vedoucí shrne a zhodnotí výsledky prací obou skupin. 4. Krátká informace o chystaném programu střediska. Schůze č. 25. 1. Referát: Rostlinná léčiva a léčivé rostliny. (Pozvete lékárníka.) 2. Receptář domácích léčivých čajů. 3. Referát o alchymii a astrologii. 4. Zpráva astronomické hlídky. 5. Lesák-stopař-voják, tento referát má vedoucí kmene. 6. Volná debata. Schůzka č. 26. 1. Co jsme viděli u sousedů. 2. Referát: Baroko a lidové umění (ukázky nábytku, krojů, maleb, selských staveb.) 3. Referát: Stavba obrazu (ukázky). 4. Moderní hudba — výklad o vzniku jazzu —- ukázky z gramofonových desek. 5. Moderní umění — různé -ismy. Revoluce v umění během XX. stol. 6. Debata pokračuje. 34

Schůze č. 27. 1. Rozdělení služby pří dvoudenním podniku střediska. Program: závody a zkoušky ze stupňů ju- nácké zdatnosti. 2. Vedoucího proslov o významu závodu brannosti. 3. Čtení Wolkerova skautského deníku. 4. Referát vedoucího: Velcí vojáci a skauti — skau- ting. 5. Zpráva o tom, co píší skauti z ostatního světa. Písemný styk členů kmene se skauty v jiných zemích. Schůzka č. 28. 1. Umělci připravují akademii a mikulášskou zábavu. 2. Debata k tomu —- volné návrhy »Co lépe«. 3. Referát: Co každý neví ze života rostlin — námluvy a svatby květin. 4. Jak uspořádám sbírku hmyzu a jak ji ošetřují a udržují v dobrém stavu. 5. Jak zpívají ptáci — ortnitholog předvede jejich hlasy. 6. Víš co nevíš z přírody? Schůzka č. 29. 1. Podrobnosti o akademii. Návrh na její obdobu v ústavě pro sirotky, zmrzačené děti. Zde akademie spojená s nadílkou. Roweři dělají sv. Mikuláše s celým nebesko-pekelným ansamblem. 2. Rozdělení výstupů a přípravných prací pro akademii. 3. Organisace získávání dárků pro nadílku. Požádejte o spolupráci skautky: pletení vlněných věcí — rukavic, punčoch, svetříků, čepic, šití šátečků, panenek atd. 35

4. Umělci převzali výrobu hraček k nadílce. 5. Čtení z knihy a debata. 6. Zpíváme. Schůze č. 30. 1. Referát, jak postoupil pro akademii slavnostní a akademii charitativní. 2. Lesáci referují o rybách našich vod a jak se chytají. 3. Příroda na podzim. 4. Volná debata, náměty na aktuální otázky. 5. Servíruje se čaj a hraje se na kytaru — zpívá. Schůze č. 31. 1. Poslední referáty k akademii. »Co lépe.« 2. Soupis dárků a jejich balení do balíčků. 3. Návrh na společný večer rowerů a skautek, »aby- chom se lépe poznali a řekli si leccos o naší prá- ci«. Jak, kdy a kde — debata. 4. Básníci mluví o přírodě. Pásmo veršů našich básníků — mající těsný vztah k přírodě. 5. Národní písničky o děvčatech. 6. Co se kde hraje a kam půjdeme.

Výlet £. 1. 1. Delší pochod. Vedoucí při tom zjišťuje odolnost a vytrvalost členů kmene. 2. Určování stromů dle jejich vzhledu, pupenů a kůry. 3. Po cestě má vedoucí možnost jít s každým chvíli a debatou zjistiti o co se zajímá, jaké má sklony, 36

názory atd. Navázat těsnější styk mezi ním a jednotlivými členy kmene. 4. Polní ohniště, uvaření teplého nápoje. Výlet č. 2. 1. Účast na podniku oddílu a střediska. 2. Po skončení samostatný odchod rowerské jednotky domů. Delší cesta za soumraku. Orientace v neznámé krajině za špatné viditelnosti — večerní šero. Výlet č. 3. 1. Výlet vedou lesáci — upozorňují na první květy, přízemní klíčky, rašící pupeny, jejich ornamenti- ku. Pořizují se kresby a fotografie. 2. Táboření — ohniště několika typů. Nejlépe po dvojicích. a) ohniště nováčkovské, b) zálesácký krb, c) ohniště příkopové, d) ohniště na sněhu, mokřadla (zvýšené). 3. Hra plížená a choďte zticha. 4. Volná debata o tom, co se četlo na schůzi, co koho zajímá atd. Výlet č. 4. 1. Účast na závodech a) pořadatelská služba, b) přímá účast na závodech. 2. Samostatný odchod kmene — po cestě debata o průběhu závodu. Osvěžení jednotlivých příhod a poznatků. Výlet č. 5. 1. Vycházka s programem: a) Lesáci sbírají rostliny, »Baví se s přírodou«. b) Historici informují účastníky výletu o zajímavostech kraje, kterým procházejí. 37

(Uměl. hist. památky v kostele, dějiny osady, hradu, kdo se ve vesnici narodil z významných lidí. c) Samaritáni předvedou a řídí cvičení: Nošení raněných. 2. Vedoucí chlapce seznámí s popisem kraje, jednotlivé složky a typy krajiny. Hledání vhodného tábořiště. 3. »Létající divise« — dlouhý, pochod rychlým tempem. Výleí č. 6. 1. Vycházka na nějaký hrad, hradiště se stavitelskými památkami. Ve velkém městě vycházka vedená »umělci«: Památnosti našeho města s hlediska stavitelského a výtvarně uměleckého. Kreslení, fotogratování a malování. VýSef č. 7. (Noční.) Odchod v 23 hod. 1. Signalisování novým signalisačním přístrojem. 2. Noční pochod a orientace dle zpráv vysílaných signály od »velitelsfví podniku«, t. j. od vedoucího a hlídky s »vysílačkou«. 3. Sraz na určeném místě, o němž se dozví hlídky z přijatých zpráv. 4. Stavění stanů za tmy bez světel a co možná úplně tiše. Nejmenší hluk. 5. Odpočinek asi 2 hod. 6. Vztyk, za úplného ticha složit stany a opustit tábořiště. 7. Pozorování se probouzející se přírody (ráno od ^3. hod.). 8. V 9 hod. utáboření se u nějaké vody (potok, řeka, rybník), spánek, klid. 38

*5 « 9. Odpoledne koupání a hry s míčem. Plavecký mejdan ve vodě. Zachraňování tonoucích. Výlet č. 8. 1. Geolog v terénu učí poznávat tvářnost kraje. 2. Kreslení panoramatických náčrtků. 3. Orientace, pochod dle mapy a busoly. 4. Úkol: popsat výlet. Popisy se předloží na příští schůzi. 5. Bylinář ukazuje již rostoucí léčivé rostliny. 6. Za pochodu zpíváme. 7. Táboříme: přístřešky s chvojí, trav, vřesu. Výlet č. 9. 1. Dle pochodového filmu, který jim předá vedoucí při srazu, pochodují hlídky na neznámé místo, jehož polohu se dozví dle zpráv, kterou mají v obálce a musí ji otevřití na určeném místě a zde dešifrovat. Místo, kde se otevře obálka jest stanoveno na X hodinu a místě Z, kteréžto údaje jsou uvedeny u posledního bodu pochodového filmu. 2. Cestou nesmí být spatřena jedna hlídka druhou. 3. Na zvlášť označených místech dle filmu zjistí: a) kde je čefnická stanice, b) úřadovna MNV c) lékař, d) velitel hasičů, e) kupectví, řezník, f) lékárna. (Vše poznamenají přesně do náčrtku dotyčného místa.) 4. Sraz na stanoveném místě. Hlídky odevzdají vedoucím svá hlášení. 39

5. Po obědě besední kruh a prodebatují se podrobnosti hlášení. 6. Hry s míčem, házení kamením do terče, šplh po stromech. Terénní běh. Výlet č. 10. 1. Účast na výletě střediska, kmen plní jemu svěřené funkce (zásobovatel, ubytovatel, instruktor her, pořadatel cvičení). 2. Účast na slavnostním táboráku. Výlet č. 11. 1. Horolezecký výcvik na skalách (slézání skal, základní pravidla lezení). 2. Doprava raněných po skalách, vytahování z roklí, spouštění do roklí. 3. Cvičení s lasem. 4. Houbaření, a) sbírání hub, b) jejich určování. Výlet č. 12. 1. Bylinář: a) ukazuje a sbírá zálesácké kuchyňské »koření« a pochutiny, b) předpisy, jak použijeme zálesáckou zeleninu a koření. 2. Delší pochod bez zastávky, pití a za naprostého mlčení. Jen vedoucí smí krátce dát povely o směru cesty. Nejméně 24 km bez přerušení pochodu zastávkou. 3. Utáboření, »vymluvení«, odpočinek. 4. Beseda kolem poradního ohně. 5. Jednotlivé dvojice, trojice — tedy kmen v rojnici — navrací se domů. 40

T Výlet ě. 13. 1. Lesáci jedou na tábořiště a zjistí: a) polohu tábořiště, b) kde je lesní úřad, c) jaký je hajný, d) kde je pošta, e) nákupní prameny, f) přístup od dráhy. 2. Ostatní mají práci v klubovně s inventářem pro tábor. Výlet č. 14. 1. Práce v klubovně, příprava na tábor. Inventář se dává do pořádku: a) broušení pil, seker, h) prohlížení stanových dílců, lan a nádobí. Výlet č. 15. 1. Zájezd kmene na tábořiště. 2. Pián, jak bude stát tábor (Jednotlivé stany a »bu- dovy erární« na táboře). 3. Vedoucí jedná s úřady. 4. Chlapci na zvědech po okolí. 5. Společný sraz — výměna poznatků a odchod na nádraží (návrat domů)-. Výlet ě. 16. 1. Hlídky předvedou, jak si představují plnění svých úkolů na táboře. A. lesáci — vycházka na paseku s výkladem o životě rostlin a hmyzu, zvěře na pasece. B. houby a lesní plody, C. stromy, křoviny, D. ptactvo, zvěř — hlas, stopy, způsob hnízdění, brlohy, 41

E. vzhled kraje, F. »Tábornická universita«, ohniště, stany atd., G. lano a motouz — uzle, H. první pomoc. 2. Předloží vedoucímu ukázky svého učebného materiálu a předvedou způsob »přednášek«. Ostatní členové kmene a vedoucí tvoří posluchače. 3. Debata, co se musí opravit, co doplnit a co je dobré. Výlet č. 17. Několik výletů z tábora do okolí. Výlet č. 18. 1. Vycházka na stará místa — oblíbené tábořiště. 2. Bavíme se o ženách. 3. Beseda o lečems. Výlet č. 19. 1. Lesáci doplňují své přípravy na lesáckou výstavku. 2. Umělci »loví« kořist pro svůj »podzimní salon«. 3. Jedna skupina pomáhá druhé. 4. Táboření na břehu řeky — ohniště v břehu (ne- ní-li voda, tedy se táboří v staré cihelně, pískovně, aby se zde mohlo vystavět »ohniště v břehu«). 5. Hrajeme si, zápasíme a dovádíme ve vodě, nebo písku. Výlet č. 20. 1. Ráno vycházka do musea nebo na výstavu. 2. Večer společná návštěva koncertu, divadla. Výlet č. 21. 1. Společná návštěva přednášky (též možno chodit na celý cyklus přednášek). 2. Příprava výstavky — instalace v klubovně, (Lesáci pracují s vyhrnutými rukávy.) 42

Výlet č. 22. 1. Umělci chystají výstavku v klubovně. 2. Ostatní účast na výletě některého oddílu střediska. Výlet č. 23. (Noční sraz v 22,30 hod.) 1. Astronomie, orientace podle hvězd. 2. Na tábořišti malý táborák s besedou, co jsme dělali a co máme ještě udělat. Výlet č. 24. 1. Zájezd do sousedního města a návštěva u tamních rowerů. Výlet č. 25. 1. Dopoledne volno. 2. Odpoledne čaj u vedoucího kmene, trochu společenského chování. Výlet l. 26. 1. Účast na podniku střediska. 2. Krátká beseda po návratu v klubovně o průběhu dne. Výlet č. 27. 1. Návštěva ovocnářské školy, velikého zahradnictví, botanické zahrady, vzorného školního statku. Návštěvu nutno napřed domluvit s vedoucí osobou navštíveného podniku. Domluvit se a požádat o odborný výklad a provedení podnikem. Výlet č. 28. 1. Návštěva v klubovně junaček. 2. Společná debata o tom, co kmen chystá a o jakou pomoc žádá kmen junaček. 3. Podrobnosti o akademii, nadílce. Výlet č. 29. 1. Návštěva junaček v rowerské klubovně. Roweři dělají hostitele. 43

2. Beseda o vykonané akademii oficielní a o tom, jak bude vypadat akademie charitativní a nadílka. Spoluúčast skautek. Výlet č. 30. 1. Výlet jednotlivců se společným srazem na známém tábořišti. 2. Beseda kolem poradního ohně. 3. Pochod — nezapomněli jste na pořadová cvičení? 4. Cestou domů zpíváme, hvízdáme pochodové písničky. Výlet č. 31. 1. Odchod první skupiny, která klade značky. 2. Odchod druhé skupiny, která ji stopuje. 3. Sraz — debata o stopování, co dobré, vtipné, co špatné, chybné. 4. V hloučcích domů. Vedoucí jde chvílemi s různými hloučky nebo jednotlivci.

Rowerský slib. Akademie oficielní. Akademie charitativní. Návštěva v nemocnici — veselé odpoledne pro pacienty. Pracovní brigády v lese, poli (žně), pomocné práce při skládce brambor, uhlí. Uvedené programy jsou pro práci na půl roku, další polovičku roku si musí již vedoucí kmene sestavit sám, dle toho, jak jeho kmen pracuje a na co se specialisuje. Tvůj Grizzly. 44

IV. Milý Niky, minule jsi mi psal, abych Ti pověděl něco o fom, jaký má být vedoucí rowerského kmene. Předně musí mít čtyři prvky výkonného myšlení: vyrovnanost, vnímavost, organisační schopnost a po- vzbudivost. Je tedy výkonný a výkonnost znamená příznivý poměr k užitečné práci, nebo dosaženého výsledku. K vynaložení energie »těžkou dřinu«, kterou někteří označují práci vedoucího, dovede plánováním a vyloučením zbytečné námahy, zlepšením pracovního tempa a postupu, zjednodušit a ulehčit si tu přece jen v jádře namáhavou práci vedoucího. Je dále jeden z členů kmene, jako jeden rytíř z rytířů kolem Artušova kulatého stolu. Je spoluhráčem, starším kamarádem, zpovědníkem, důvěrníkem, »hybným duchem« kmene. Členové kmene musí vyciřovat, že je to někdo, kdo je jako oni, ale který je přece v něčem převyšuje. Postoj členů k vedoucímu kmene je kamarádský, někdy i chlapsky přímý. Zde v kmeni platí více než kde jinde zásada: Jeden za všechny a všichni za jednoho, a tím jedním je právě vedoucí. Jeho kamarádský postoj k chlapcům jest zpevněn důvěrou, kterou oni mají k němu. On však musí mlčet. Pro něho, stejně jako pro kněze, platí zpovědní mlčenlivost. Co mu kdo svěří, uzavře v sebe, 45

je to jen mezi nimi dvěma. O každém členu kmene si vede »záznam«, nejlépe takový, o kterém nikdo neví a nikomu se nedostane do ruky. Zde si pořizuje zápisky: a) povahové rysy, b) vlohy a náklonost, c) chyby, d) na co »zabere« a tak o každém jednotlivci. Tento záznam musí být stále na výši, musí jej stále a stále doplňovat. Nikdo, jen on sám, musí znát všechna ta »já«, která jsou v jeho kmeni. Musí věnovat pozornou péči, každému chlapci zvlášť. Každého studovat, rozebrat a hledat to, k čemu se dá vést, upoutat k práci, přimět k lepšímu výkonu. Vedoucí je zahradník, pečující o květináče s různými rostlinami od sedmikrásy, slunečnice, bramboříku, pomněnky po protěž a orchidej. Učí se často od členů, někdy přímo, nikdo dnes není schopen ovládat vše, často pak nepřímo, odposlouchání slov při debatě s chlapci. Všude jde první. Vede! V rowerském kmeni nemusí znát hned na první pohled, kdo je vedoucí, ale musí být znát, když kmen jde do práce. Musí být v tábornické a skautské vědě odborník, pak ještě specialista v některé branži. Jest režisér, který řídí orchestr »odborníků«, ale dovede i sám občas zadout na válečný roh a uhodit do bubnů až uši zaléhají, to když zahřmí do hříšných duší ve svém kmeni. To však musí být velmi vzácně. Hlas jeho polnice musí být jasný, čistý, vysoký, daleko slyšitelný.

46

V jeho výkonném duchu je sociální a morální element. Je to věc charakteru a temperamentu, stejně jako síly mozku. Vedoucí dovede být stejně laskavý a citlivý jako je chytrý. Je organisátor a ví, jak přimět členy kmene k té či oné práci. Neopírá své postavení tím, že stále mává v ruce vůd- covským dekretem, nebo se plácá přes levé nad- loktí, kde na kroji má odznak vedoucího, a při tom vykřikuje: »Zde stojí VŮDCOVSKÁ AUTORITA«I!l! Je však silný, utká-li se s oposicí, ale nebojuje proti vlastním lidem. Naopak dovede je upoutat na sebe a udělat z nich nadšené spolupracovníky. Má postřeh, to značí, že je více než bystrý. To značí, že stále »stopuje«, hledá ideu, skutečnost, metodu, názor. Dovede pozorovat v nejvyšší míře. Sbírá poznatky a vědomosti stále, denně v každý čas a chvíli. Všímá si, čte, naslouchá, srovnává, myslí, chodí po světě s otevřenýma očima, ušima a srdcem. Myslívá část jeho mozku převládá nad gramotonovou pamětí. Vedoucí je prostý vojín, tambor, polní kurát a pak maršál. Je to práce ne lehká, vyžadující mnoho taktu, prozíravosti, značných vědomostí a poctivé práce. On slouží z celého kmene nejvíce, jelikož slouží kmeni a myšlence roweringu v prvním sledu. Pro vedoucího platí velmi dobře také poučka, kterou napsal generál Šnejdárek ve své knize: Co jsem prožil… Zde píše: Poznal jsem, co voják může snést a co nemůže snést. <* 47

Velká chyba: — myslel, že voják nemůže a on zatím nechce, Větší chyba: — myslet, že voják nemůže a on může, Největší chyba: — protože křivda —- myslet, že voják nechce a on zatím nemůže. Služ svému kmeni tak dobře, jako jsi sloužil, když jsi byl jen prostý »voják« v mém kmeni G. Piš opět až budeš něco potřebovat a pozdravuj chlapce. Tvůj Grizzly. 48

v. Drazí chlapci, nemohu se dnes zúčastnili naší kmenové schůzky, ale jelikož máme před rowerským slibem a to v předvečer svátku patrona skautů, svátku sv. Jiří, povím vám něco o tomto patronu moderních drakobijců. Listoval jsem doma v starých číslech POUTNÍKA a našel jedno číslo věnované tomuto světci — lépe řečeno symbolu skautingu. Abych dlouho sám nemluvil, přikládám Vám několik stránek z tohoto čísla a to stránku 1—5 a na konec dopis, který mi tehdy také před slibem rowerským poslal Narcis, dopis o slibu, který vyjadřuje tolik ze srdce starého, pravého skauta. Proto si jej přečtěte nejdříve, pak ty druhé. … Nemohu se nezmíniti, jak na mne nyní, po tolika letech zapůsobilo slovo slib. Bude tomu letos plných 17 let, kdy jsem jako dvanáctiletý skautík na letním táboře na Dyji večer při ohni s pocitem slavnostního mrazení opakoval slova předčítaného nováčkovského slibu. Ještě dnes mi znějí v uších a mohl bych vyjmenovat kamarády, jak jsme stáli v řadě před vedoucím tábora, ještě dnes cítím mocný stisk jeho pravačky, kterým se cítím zavázán po dobu svého života. Po letech jsem skládal přísahu na vojně. I na ni se mi dnes vybavují vzpomínky a opět si uvědomuji důležitost vztahu mezi skautským slibem a vojenskou i 49

přísahou, jakož i význam skautské výchovy nejen jakožto složky předvojenské výchovy, ale i výchovy poctivého a spolehlivého jedince. Těším se proto z toho, že ve Vašem kruhu bude mi dána příležitost připomenouti si znovu ideály, jimž jsem již dvakráte slíbil věrnost a tak se ještě více utvrdiíi v plnění tohoto slibu. Po šesti letech plných válečného zla, přetvářky, lži, podlosti a surovosti německého prostředí, bude připomínka vyšších, krásných a pravdivých cílů hojivým balsámem pro otupělé nitro. Srdečně Tě zdravím a těším se na velikonoce nashledanou Narcis. Skautský patron — svátý Jiří. Žádné chlapecké srdce nemůže zůstat klidné, když se mu před očima zjeví ztepilý zjev tohoto rytířského jinocha v rosné svěžesti mládí. Jezdec slitý v jedno se svým koněm. Svalnatý zápasník s oštěpem rytířským, se svalstvem jemně modelovaným na pružném těle. Vítěz nad saní a drakem, svíjejícím se u jeho koně pod kopyty. Malíř M a r - t o n volil právě tuto postavu rytířského světce k výzdobě nádherné knihy Tihamera Totha, kde tento veliký vychovatelský genius uložil skautské zkušenosti nasbírané u táborových ohňů mezi skauty. Aby zdůraznil a podtrhl onen strašný zápas s drakem vášně a tělesnosti, který drtí, polyká a hltá právě tuto naši líbeznou mládež v jejich 50

nejkrásnějších letech, dal Marton své postavě rysy svatojirské. Tento drak pod oštěpem sv. Jiří by mohl míti různá jména. Prostřednost, lenost, bezcharakternost, ne- svědomitost, ulejváctví, sprostota, nemravnost, bez- cílovství, lehkomyslnost, neujasněnost, neslaíečnost, vyžírka, darmošiapsíví, alkoholismus a jak se často mezi mladými to všechno jeví… Mne zajímá u postavy patrona skautů- Junáků předně jeho technická výzbroj a zručnost v zacházení se svou zbraní… A pak jeho vnitřní krása, která se zrcadlí v jeho dívčí téměř tváři silných charakterních rysů (mám na mysli zviášíě typ svatojirský, jak jej stvořil Josef Mánes na nesmrtelném díle hradeckého praporu). Slovanský svátý Jiří ve stínu slovanského českého Řípu. To je to, co p o t ř e b u j e dnešní J u n á k. To je to, co chce sám Baden Powel svou skautskou theorií. Řek říkal Kalos kai agathos a z toho vzniklo ono nádherné slovo praktické filosofie řecké Kaio- k a g a t h i a. Krásný a dobrý. Být krásným, to je vnější technické. To je onen ideál nádherného, aske- sí propracovaného těla v tělocviku a sportu. Těla vláčného a zdravého. Hýřícího zdravým proudem krve uzavřeným v srdečních kataraktech denního pulsu bez poruchy. Odkaz této krásy v tváři oduševnělé, prodchnuté vnitřním žárem vůle a odhodlání, mládí technicky zručné v zacházení se vší zbraní a každým potřebným nástrojem k uhájení vezdejšího života. Mládí vzdělané úměrné a harmonicky ve všech potřebách moderního dění. Mládí 51

obezřelé, rýsující svýma zpytavýma očima velký obzor světového zápasu. A k tomu zvláště u našich křesťanských hochů to vnitřní duchovní »t o a g a t h o s …«, to dobré kat exochén. To svaté, co září z aurely sv. Jiří. Základ zákona Božího, který je tak zřetelně promítnut do desatera zákona skautského, to velikonoční, co právě velikonočním týdnem j á s á v neutuchajícím Alleluja u opuštěného hrobu Ježíše Krista. Jistota spásy v duchovním. Jistota oživení mrtvého ve věčném. Ono vidění Božího Království na zemi prodchnuté skutečností všeobjímající lásky z Poslední večeře. Ono s I u n- c e eucharistické, které svým světlem prozařuje každý zapomenutý koutek jak duše, tak světa. To je patronační symbol sv. J i ř í. Světce nad řadami moderních Skautů-Junáků. Vivant sequentes eum. Šedý Bálů M. K. Klement. Vaše radost, že na místě, kde je srdce českých zemí, kde stojí hrad a katedrála a ostatky prvního českého světce-rytíře, stojí též prastarý chrám patrona skautů, stojí tam triumfující socha — svátého Jiří. Je to — jak praví nabubřelí hypervědci — světec legendární. — A proto i když si z dějinných dat životních neodnášíme více, než že žil — a že byl mučedníkem, přece tato skutečnost je pro nás důležitou. Být mučedníkem znamená, ztvrdit svou víru, své přesvědčení, svůj život a své jednání podle vzoru Ježíše Krista, krví. Moci ovšem vydat krev za Ježíše 52

Krista není tak jednoduché. Aby někdo mohi sledovat svou víru na tolik, že dá za ni krev — musí mít hodně síly. Síly, kterou si získá pouze denní vědomostí a prací v denních sebezapřeních a v denních dobrých skutcích. A proto všechny legendy o sv. Jiří, ač dějinně nepravdivé, myšlenkově přinášejí ve své symbolice mnoho pravdy. Dílo zabití draka, není to náš denní boj o charakternost, o pravou lásku k bližnímu a o desátý bod skautský především? A proto, tento patron a světec malých a dobrých skutků; tento ochránce boje za čistotu; příklad rytířství, který vedl svou ochranou celou křesťanskou Evropu v jejích nejvznešenějších bojích, nám není pouhý symbol vítězství jara — jako snad někomu. Zůstane nám nadále patronem, ochráncem pravým naší práce, aby se zase všude uplatnilo, že silný chrání a slouží všemu, co je slabé — a že člověk vzrůstá v sílu pouze věrností v nepatrných věcech. Amundsen. Na svátého Jiří lezou z děr hadi a štíři. Do Jiřího tráva neroste, kdyby jí kleštěmi tahal, po Jiřím roste, třeba ji palicí zatlouk'. Lidová pranostika. Není tomu dlouho, co jsem mluvil s jedním skautem z bývalé Pětky o dnešním skautingu. Říkal mi, že si mě v Pětce vždy představoval jako rukáv s Lvím skautem a plný odborek. A že to bylo něco úžasného pro něho, na co se díval s obdivem a tužbou, aby toho také jednou dosáhl. To prý dnes chlapci necítí. 53

Skauííng je prý »řemesIo«. Ano, jest to řemeslo, které se nedá naučit z knih ani nahltat v kurse, ale pracně a časem »vyučit« v oddíle u »mistra« vedoucího, starého skautského praktika. - ■■'TXF~ ■■ - -c? wggc wyr? Ano, skauíing není papírová věda, je to řemeslo, nebojme se toho výrazu »válečnické řemeslo«, které se vyučuje mladý válečník u starého. Skauting je válečnictví o nové lidství. My skaufi máme za patrona sv. Jiří, bojovníka se saní, která symbolisuje špatné stránky lidství. Vyučme se dobře našemu »řemeslu« válečníků za lepší lidství, aby již nemuselo lidstvo s těžkými ztrátami bojovat proto se saněmi, jaké se rozlezly po světě v posledních uběhlých létech a které požíraly lidi na miliony ze zvrhlé rozkoše, ze satanské zvůle. My skauti musíme pevně svírat korouhev svátého Jiří a být hodni jeho symbolu-bojovníka, bojovníka za lepší já, lepší společnost — lepší lidství. Mirek. V českých dějinách máme také svého velkého Jiřího, je to náš král Jiří z Poděbrad, který se snažil již dávno o sbratření národů a před jeho rozšaíností, lidskostí měli úctu i ti, kteří se tehdá s pohrdáním a hnusem dívali na ten odpadlický husitský národ, který vyvstal ve střední Evropě a plamenem zažehnutým u Kostnice rozsvítil pochodeň boje o lepší, spravedlivější lidství. Proto nemusíme si brát jen sv. Jiří z Kapadocie za svého patrona, ale přiřaďme k němu i našeho Jiříka z Poděbrad. Sv. Jiří je symbol člověka, lepšího člověka, bojující 54

ho proti* všemu lidskému zlu, o jeho mravní ozdravění. Že program rowerství je stále aktuální vysvítá i z řeči pana presidenta Dr. E. Beneše, kterou pronesl dne 15. července 1946 v Olomouci. Zde pravil: Oč nám půjde a oč nám jiti musí. Na tuto otázku odpovídá pan president v řeči k Olomouckým: O to, abychom našli cestu z tohoto zmatku, abychom vybudovali aspoň svým dětem nejen lepší existenční, ale především lepší mravní budoucnost. Je to úkol těžký; musí však býti bezpodmínečně zvládnut, nemá-li lidstvo skončit v nové a ještě hroznější katastrofě. Mravní ozdravění dnešního člověka je však otázkou dlouhé a trpělivé práce. Půjde v podstatě v posledních důsledcích o zrození nového člověka, o vytvoření harmoničtější lidské osobnosti s rovnováhou citu a rozumu, osobnosti s čistým pokorným srdcem a osvíceným rozumem. Bude to člověk skromnější vědomě a dobrovolně se podřizující zákonům humanity a lidské sympatie. Boj o nového člověka. Prvním stupněm ke sjednání nápravy je jasné a úplné uvědomění si stavu, v němž se dnes nacházíme a plného pochopení stavu, jejž provedením přerodu chceme uskutečniíi. Druhým stupněm pak je vědomé působení, zlepšení dnešního stavu, výchovu školní a výchovou dospělých a přebudováním k novému životu toho, co nám nevyhovovalo. Institucí sociálních a hospodářských 55

nového druhu, jež budou výrazem této nové morálky, tohoto řádu, dále vytvořením institucí pro zachování světového míru uvnitř i navenek. A hlavně důsledným a neochvějným prováděním této nové politiky, která znamená — buďme si toho vědomi — tvoření nového sociálního, hospodářského a mravního řádu, nového demokratisujícího a socialisujícího řádu pro člověka dneška nové historické epochy evropské a světové. Je jasné, že se musí počítat s tím, že tento boj o nového člověka bude dlouhý. Zde máme my, českoslovenští roweři, svůj program na několik let. Nezapomínejte na tento program nikdy a veškerou svoji práci v novém státě usměrňujme v tomto duchu. Nad tím se trochu zamyslete chlapci, než půjdete k rowerskému slibu. Také chlapci udělejte svoje starorytířské vigilie a zpytujte své já. Nebude Vám to na škodu zalézt někam do ticha a věnovat chvilku jen sobě. Podrobit sám sebe kritice, trochu vážit svoje konta má a má dáti. Zamyslit se, co jsme dosud udělali a také nad tím, co hodláme udělat. Věnovat chvíli rozboru svého nitra a jeho postoje k okolnímu světu. Ono i později v životě jsou takové chvilky velmi dobré, přinesou člověku často posílení, vzpruhu, vyjasnění a novou chuť k životu. Samota jest přepych, ale přepych, který léčí, je-li dobře užíván, zvláště samota v přírodě. Tábořit sám v lesích, na horách, to vyváží více než číst přeučené filosofické knihy. Člověk musí umět nejdříve účtovat sám s sebou a vědět jaký je, aby mohl účtovat konta těch druhých. 56

Až půjdeme pozítří do našeho údolí, abyste tam složili slib, tu se vás budu na leccos ptát, co bude zavazovat a mějte připravenou jasnou a pevnou odpověď. Směrnice pro dvoudenní táboření víte, na shledanou na konečné jedenáctky. Tisknu Vám všem ruku Bí-Pí Grizzly.

Milý Siávku, nedávno jsme mluvili o tom, jak rozdělit práci členů v kmeni. Mluvili jsme o tak zvaných specialistech. Specialisté — to slovo zní trochu divně, ale v ro- werském kmenj je důležité. Specialista je každý, kdo se zajímá, nebo hoví nějaké věci. Máš třeba kmen složený z chemika, strojníka, obchodníka radiovými přístroji, malíře, žurnalisty, profesora přírodopisu, úředníka (takto fandy z cechu tichých bláznů). Zde máš tedy specialisty: chemik pro otázky z chemie, strojníka pro otázky týkající se strojů, malíře jako uměleckého referenta, profesora přírodopisu jako lesáka. Ti chlapci vytvoří hlídky, ke každému přidáš jednoho nebo dva, kteří mají stejné zájmy a celý hlídkový aparát »refereniu« může se rozejet do práce. Specialisace je věcí velmi dobrou, osvědčenou. Často se stane, že někdo má svého koníčka tak dobře osedlaného, že jest v tom odborník. Máš pak třeba lékaře jako odborníka »Mediciny« a »Hudby«. Strojníka jako »Sfrojaře« a »Hmyzoznalce« atd. Tím lépe. Jeden dovede dělat za dva a rower musí umět dělat za tři i deset. Nauč pak chlapce skautským disciplinám, aby i v tom byli specialisté, jako: signalista, ku- 59

chař, stopař, táborník, lanař, zákopník, besedník atd. Ty jako vedoucí můžeš být také odborník, ale hlavně ve skautských otázkách. Buď u chlapců stále větší zájem o věc. Dávej jim praktické rady, jak možno jejich znalosti využít pro celek. Oni uvidí, že »koní- ček« se stává užitečným tahounem, budou pracovat ještě radostněji. Snaž se, abys v kmeni měl zastoupeny všechny discipliny: umění výtvarné všech složek — technika, filosofie — přírodní vědy. Tak získáš malou encyklopedii, kde místo knih jsou živé gramofony a místo desek poznatky, které členové stále získávají a doplňují. S takovými stále »klukovskými«, t. j. zvídavými specialisty můžeš udělat velmi mnoho. Tož dej si »živou encyklopedii do pořádku a s chutí do práce, která bude zajímavá a prospěšná. Pak má kmen právo na trvání. To jen tak krátce o specialistech. Vezmi si k tomu ještě dopis a prodebatuj s chlapci, jaké hlídky specialistů byste si v kmeni udělali. Vedle hlídek musíš mít, jak jsem již řekl: signalistu, kuchaře, lanaře (který se vyzná ve správě a udržování stanových plachet a lan), zákopníka, táborníka, samaritána. Až přijdu opět k vám, předvedeš mi činnost Tvých hlídek. Požadované knihy přikládám k dopisu. Tisknu ruku Tvůj Grizzly. 60

VII. Milý Slávku, psal jsi mi, že chceš složit s chlapci rowerský slib. Před léty jsi ho skládal do mých rukou. Bylo to na Hvězdné skále u Nižbora. Vyber si nyní místo, kde by se vám to nejlépe skládalo. Chlapce postav do půlkruhu. Měj k nim krátký proslov, pak sám stoje uprostřed polokruhu, trochu vzad, předříkávej tormuli slibu. Nemáš-li již »zasiíbeného« člena kmene, tak drž vlajku kmene sám skloněnou tak, aby ostatní mohli na ni položit pravici s prsty sevřenými v skautský pozdrav. Po slibu obejmi po řadě chlapce, polib na levou tvář a stiskni jim ruku. Prvnímu v řadě dej podržet po políbení vlajku kmene. Zde pak máš text slibu: , Vůdce: Přicházíte s přáním státi se členy světového bratrství hochů skautů jako roweři? Čekatelé: Ano. Vůdce: Třeba jste byli dříve slabé vůle a pošetilí, jste dnes pevně rozhodnuti činiti, jak dovedete nejlépe, abyste vedli čistý život, abyste byli čestnými, důvěryhodnými, přímými ve všem svém konání. Čistými ve všem nač myslíte, čistí ve všem, co podnikáte, čistí ve vší své řeči? Promyslili jste důkladně, co učiníte se svým životem? 61

Čekatelé: Ano. Vůdce: Rozumíte zajisté, co se míní slovem SLUŽBA. Víte, že máte býti v každém čase dobré nálady, vůči ostatním lidem, že se máte přičinit, abyste jim pomohli i když by vám to nebylo příjemné, i když vám se to nehodilo, i když by to bylo spojeno s nebezpečím pro vás a že nikdy nebudete očekávati odměny za takový skutek? Čekatelé: Ano. Vůdce: Uvědomili jste si, že stávaje se rowery, připojujete se k bratrstvu, ve kterém máme snahu pomoci vám, abyste mohli uplatnili své ideály, ale kde od vás požadujeme, abyste byli poslušní našich řádů a prováděli náš úkol býti užitečný jiným. Čekatelé: Víme o tom. Vůdce: Když jste porozumněli všem těmto věcem, žádám vás, abyste siožili skautský slib, maje na paměti, že jeho plnění bude se na vás požadovali s hlediska mužů. Čekatelé: Slibujeme na svou čest, jak nejlépe dovedeme milovati vlast svou republiku Československou a sloužiti ji věrně v každé době. Plnili povinnosti vlastní a zachovávali zákony skautské, duší i tělem býti hotov pomáhali bližnímu. Vůdce: Věřím ve vaši čest a jsem přesvědčen, že se ze všech sil přičiníte, abyste byli věrni svému slibu. Od této chvíle jste členy našeho rowerského bratrstva. Tuto dlouhou formuli můžeš také číst, nebo se ji nauč nazpamět. Buď připraven Tvůj Grizzly. 62

Vlil. Milý Rudlo, poslouchal jsem minule Tvůj referát o hře na kytaru. Proto Ti chci dnes něco napsat o těch referátech. Nebudu se obírat jejich obsahem, ale způsobem jejich přednesu a o debatě, která má po nich následovat. Pamatuj si, že při ústním rozhovoru má mluvčí vždy možnost vystihnout duševní stav druhého člověka a dle toho usměrnit další část mluveného slova. Proto řeč má proti psanému tu výhodu, že se přizpůsobuje tomu, koho má upoutat, poučit a přesvědčit. Zde Ti opíši několik vět z K. O. V.-IV. čís. 8. Pročti si je pozorně a řiď se dle nich: Klidné, prosté a jasné vyjádření je nejpůsobivější. Má-li řeč přesvědčit, musí především budit důvěru a být rychle pochopitelná a srozumitelná. Poněvadž nevíme vždy hned, s kým máme co činit, budeme se nejprve řídit několika zásadami, o nichž se můžeme domnívat, že nezůstanou bez účinku na žádného rozumného člověka. Vzrušená řeč hned od začátku by mohla být vykládána za nejistotu a probudit dojem, že se bojíme námitek a chceme je přehlušit záplavou slov. Nezačínejme nikdy složitými rozklady. Uvádějí druhé ve zmatek, když nechápou o co jde, a činí je zbytečně nedůvěřivými. 63

Uvažme přesně, co chceme říci než s někým mluvíme. Neodbočujme, nýbrž zůstaňme stále u věci. Promysleme napřed přesně obsah řeči, začneme jednoduchým, všeobecně srozumitelným a rozvijme potom klidně, jasně a prostě všechno další. Slova, kterých užíváme, nemají být hledaná, nýbrž obyčejná z běžného hovoru, vyjadřující zřetelně co míníme. Vyhýbejme se mnoha vedlejším větám. Mohli bychom se jimi sami zaplésti, ztratit souvislost a upadnout do rozvláčnosti. Řeč nemá vyčerpávat každou jednotlivost. Je důležitá, jasná, přímá linie od začátku do konce, která obsahuje všechno podstatné bez vedlejších zbytečností. Pusťme se do jednotlivostí teprve tehdy, když někdo činí námitky, omezme se však v tom případě pouze na nejnutnější. Každá přílišnost může být vykládána za slabost. Mimo to unavuje druhé, a odvádí je od hlavní věci, na které vlastně záleží. Instinkt sám nestačí, abychom mluvili působivě. Musíme ovládat také prostředky pro správné využití situace, pochopené pudově. Pouhé vědomí, že máme pravdu, vynutí zřídka úspěch. Musíme také vědět, jak podržet pravdu. Nestačí vědět jasně, co chceme říci, musíme také najít vhodný způsob, jak to máme říci. Snažme se stále zvětšovat svoji slovní zásobu. Čím bohatší bude tato zásoba, tím řidčeji budeme v rozpacích o slovo. Ne každé označení pro jednu a tutéž věc má stejný význam. Změnou označení, překvapíme často jiné v debatě a zachráníme tak situaci, nebo alespoň postavíme věc do jiného světla a tím dosáhneme jiného účinku. 64

Slova, která pronášíme, doprovázíme úmyslně, nebo bezděky více nebo méně posuňky. V diskusi je řeč bez posuňku, často nemyslitelná. Posunek se má vždy hodit k slovu. Silné slovo, doprovázené energickým posunkem, je vždy působivější. Všeobecně činí posunky řeč živější, důraznější a účinnější. Ukazují, že mluvící je vnitřně zaujat svými slovy. To jsou zásady rozmluvy. Nyní o debatování. V debatách je zpověď dvou, tří, řídce více lidí, kteří si v důvěře sdělují názory, zájmy sny o určité věci. V nich se pozná ono pravé jádro debatujících. Debatér a dobrý společník je vždy lepším naslou- chačem než řečníkem. Když se společnost skiádá z několika osob, vyžaduje slušnost, věnovati více času poslouchání než mluvení. Neprojevujte netrpělivost, když někdo mluví o věcech, které se vás netýkají, pokuste se ztotožnit s jeho hlediskem, jeho přáním, jeho starostmi, snažte se chápat a taktně se zmínit o názoru, který se od jeho příliš neodchyluje a který mu může pomoci při jeho problémech. Naslouchat znamená také, být shovívavý k nudným a bezvýznamným věcem. Chcete-li, aby mluvící osoba vás později poslouchala, nesmíte ukazovat na její nedostatky v řeči. Musíte' projevit alespoň zdvořilý úsměv při žertovném vyprávění a pouze velmi dobrému příteli, který není nedůtklivý, můžete připomenout, že jste anekdotu již dávno slyšel. Každý člen skupiny má přispěti svým podílem ke společné rozmluvě, aby účast byla vyrovnaná, členové mají navzájem poměr hostů a hostitelů. Jako vlídný hostitel povzbuzuje a pobízí své hosty, tak má silnější jedinec podporovat v řeči slabší a plašší společníky, aby projevili, v čem jim brání jejich 5 65

ostych. Nikdo nemá užívat své převahy, aby druhého znemožnil a zdrtil. To se dříve nebo později vymstí, někdy zcela neočekávaným způsobem. Předmět rozhovoru závisí úplně na složení společnosti. Rozmluva se bude přirozeně týkat toho, co zajímá členy a co je neuráží. Všeobecné pravidlo je, že volba předmětu bude určována místem, příležitostí a lidmi* Mezi inteligentními a dobře vychovanými jedinci, je ovšem možno vésti diskusi o všech ožehavých otázkách, když debata nevykročí z akademických mezí. Jsou-li všichni přítomní nevýbušných, usměrněných povah, dovedou-li rozumově vážiti každé pro i proti, může takový rozhovor být poučný a nabádavý. Vyskytne-li se však jedinec s nespoutavým temperamentem, který za každou cenu chce uplatnit svůj názor, nebo který chce propagovat nějakou svou oblíbenou myšlenku, nepatří do skupiny rozmlouvajících, neboť by mohl vyvolat pouze rozpor a nesnáze. Jeho místo je na veřejném řečnišíi, což jest jiná kapitola. Dovedete-li jiskřit vtipem a humorem ve své konversaci, odzbrojíte téměř všechno zlé cítění u druhých ve skupině, neboť smích zahání předsudky. Žert proti čemukoli je zábavný pro každého i pro postiženého, je-li případný a vtipný a jestli je prost urážek. Pokud jde o způsob vašeho rozhovoru, dbejte těchto pravidel. Neosobujíe si výhradnost řeči. Dejte každému jeho podíl. Uskrovněte se do té míry, aby každý měl stejnou účast na konversaci. Když jeden ze skupiny strhuje na sebe všechen monopol projevu, naskýtá se vtipnému a humornému členu příležitost učinit tomu přítrž. Podaří-li se mu to neurážlivým způsobem, získá vděčnost všech 66

ostatních, kteří trpěli sobectvím mluvícího. Je vaší povinností pěstovat příjemný hlas, kterému druzí naslouchají se zalíbením a bez nemilých pocitů. Hrubé, drsné, chraptivé zvuky, křiklavý způsob mluvy působí odpudivě. Rovněž je únavné napínat sluch a pozornost, abychom zaslechli vše, co je řečeno tichým, zastřeným hlasem, který nás nutí, žádat o opakování a zdůraznění. Vyhýbejme se pokud možno dlouhé řeči o jednom předmětu, i když jej dokonale ovládáte a když jste byli požádáni o bližší vysvětlení, šetříe svými informacemi na podruhé a řekněte je tak stručně, jak jen dovedete. Vědět, kdy přestat, jest snad největším darem při mluvení. To se týká zvláště vyprávění anekdot a žertovných příhod. Jistě jste již trpěli všichni rozvláčným neslaným a nemastným vyprávěním něčeho, kdy mluvící neustále obcházel smysl, který zapomněl. Nikdy si neosobuj- te postoj výhradně důvěrný, i když máte na něj právo. Vaším úkolem jest podřídit se úrovni ostatních. Když přijde řeč na théma, o kterém víte víc než kdokoli jiný, vyjádřete své mínění prostě skrovně, jste-li o ně požádáni. Vaše vědomosti vám dávají právo na vysvětlení a přesvědčení, nikoliv na povýšenost a urážení. Nikdo nechcé být převyšován vaší převahou. Obvyklou vadou je opakování bezúčelných plochostí a frázovitých názorů převzatých od druhých. Bezvýznamné vyslovování navyklého úsloví za každou větou působí také trapně. Někteří lidé se nemohou obejít bez neustálého používání slov jako: poslyšte — rozumíte — co jsem to chtěl říct — vidíte — tuším — přijde na má slova — co jsem povídal — v zásadě tvrdím —- a ta —- no ne atd. 67