Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verze Obě strany příští revize | ||
roverska_heraldika [2018/07/30 09:57] Miroslav Martinek [Slovo pro rovery a rangers] |
roverska_heraldika [2018/09/21 11:37] Miroslav Martinek |
||
---|---|---|---|
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
zdroj: [[http://roverground.cz/2014/05/09/patroni-roveru-a-skautu/]] | zdroj: [[http://roverground.cz/2014/05/09/patroni-roveru-a-skautu/]] | ||
+ | |||
====== ROVERSKÉ SYMBOLY ====== | ====== ROVERSKÉ SYMBOLY ====== | ||
Řádek 74: | Řádek 75: | ||
{{:rs_erbovni_stit_2_0005.png?200 |}} | {{:rs_erbovni_stit_2_0005.png?200 |}} | ||
+ | ====== Výtažek z Junácké symboliky, 1990 ====== | ||
+ | |||
+ | ^ Název: | **Junácká symbolika** | | ||
+ | ^ Autor, vydavatelství, rok | Jan Čáka, MERKUR, 1990 | | ||
+ | ^ Jazyk | český | | ||
+ | ^ odkaz na knihu | {{ :junacka_symbolika_jan_caka_1990.pdf |}} | | ||
+ | ^ full text | zatím není k dispozici | | ||
+ | ^ obálka | {{:junacka-symbolika_obalka.png?150|}} | | ||
+ | |||
+ | Roveři, představující dospívající kategorii Junáka, užívají jako symbol poutnickou, tzv. roverskou hůl. (Význam slova „rover“, přejatého z angličtiny, je poutník, ve smyslu úspěšné životní poutě.) Roverské hůl je 145 cm dlouhý lískový prut, 2-2,5 cm silný, na jehož vrcholku počíná rozvětvení ve tvaru Y (odříznutí větví asi 8 cm nad rozvětvením). Roverské hůl nepatří do běžné junácké výstroje, používá se pouze k významným příležitostem. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Grafickým symbolem roveringu jsou iniciály „RS“ - ver- sálky písma typu „grotesk". Z těchto písmen byl utvořen kovový postříbřený odznak roverů, který se dříve nosil na klobouku. | ||
+ | Barvou roverů je tmavá červeň - odstín bobule hlohu - symbolizující vyzrálý plod - vyspělého junáka. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Hovoříme-li o znacích, tedy si připomeňme starobylý emblém, který se spojuje s roverským heslem „Služba" (pro jednotlivce „Sloužím"). Heslo „Sloužím" je starobylého původu, objevuje se již v raném středověku. Tři zlatá či stříbrná pštrosí péra (někdy uváděná též jako supí) s devizou (heslem umístěným na stuze) „leh dien" - německy „sloužím", byla znamením rovnocenným znaku tzv. „badge" (čti baedž) anglických královských princů. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Erbovní pověst vypráví, že toto znamení a heslo patřilo původně českému králi Janu Lucemburskému, který s ním statečně padl v bitvě u Kresčaku. František Palacký o tom píše v Dějinách národa českého: | ||
+ | |||
+ | |||
+ | „Na znamení vítězství sňal král anglický s přilbice krále Janovy tři supí péra s nápisem »Ich dien«, i dal je svému synovi, Černému princi, jenž přední čest toho dne byl sobě vysloužil. On postavil je do svého štítu, jejž užíval co princ waleský." | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Princové z Walesu užívají toto znamení podnes. Od nich přijali heslo „Sloužím" angličtí roveři, a dále roveři na celém světě. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tři zlatá pštrosí (supí) péra na černém štítě - badge Eduarda, zvaného Černý princ, syna anglického krále Eduarda III., přemožitele Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku (Grécy). Na menší kresbě je starší varianta, na větší, kde jsou péra provlečena korunkou, je varianta novější. Tu na obrázku poslední bitvy krále Jana nakreslil i náš Mikoláš Aleš. | ||
+ | ^ {{:ichdien-stary.png?200}} | {{::ichdien-novejsi.png?200|}} | {{:rs-jun-symb.png?200|}} | {{:rs-hul.png?300|}} | |