Roverská wiki

Kde se na táboře vznáší družinový duch?

IndexČlánky → Kde se na táboře vznáší družinový duch

Letní tábory se blíží a přípravy finišují. Brzy nás čekají předtáborovky a expedice, stavby tábořišť a dolaďování harmonogramů. Zohlednili jste během přípravy programů taky vaše družinové systémy? Vytváříte na každém táboře jednorázové družinky? Víte, proč je dobré to nedělat?

„Postavte stavbu, na kterou se vejde celá vaše družinka a na které přežijete povodeň, při níž voda dosáhne do výšky jednoho metru.“ Úkol z celotáborovky zněl jasně, a tak se Ledňáčci, Volavky a Poštolky vrhli do práce. Členky Volavek si bleskurychle rozdělily úkony a zakrátko si dopřávaly odpolední svačinu ve svém stabilním přístřešku metr nad zemí. Ledňáčkům nikdy nejde o to, aby splnili přesné zadání úkolu, chtějí vymyslet kreativní a netradiční způsob. Stavba konstrukce jim tak trvá déle, ale svou originalitou dalece předčí stavbu Volavek.

Družinka Poštolek si nedělá ambice vyhrát, ale především se pobavit a společně zasmát. Po uplynutí doby vyhrazené na stavění tak všichni sedí na hřadě na vratkém prkýnku půl metru nad zemí a břicho je bolí od výbuchů smíchu, které se dostavují v pravidelných intervalech při vzpomínkách na svou totální marnost. Každá družina má svůj charakter, kterým ovlivňuje své členy, a své členy, kteří pomáhají charakter družiny utvářet. Vzniká tak unikátní společenství, které stmeluje něco, čemu říkáme družinový duch.

Družina je důležitá

Někteří říkají, že na skautských družinách stojí celý Junák a kdyby jich nebylo, nebylo by ani Junáka. Jiní tvrdí opak. Tak jako tak, družiny jsou bezpochyby základním kamenem oddílů. Každý člověk potřebuje někam patřit a mít jistotu, že je na svém místě, a skautská družina právě tuto jistotu nabízí. Unikátním prostředím party poskytuje možnost, aby se její členové cítili dobře, měli příležitost se realizovat a být svým přínosem nepostradatelní. Pocit, že na člověka spoléhá někdo jiný, je velkým motivačním nástrojem, vede k zodpovědnosti vůči celku, jehož je jedinec součástí. Zároveň se děti ve družinách přirozenou formou učí, že existují i jiné autority, než jsou učitelé nebo rodiče, a že je někoho možné respektovat nejen proto, že „by se to mělo“ anebo „je dospělý“, ale zkrátka proto, že něco umí a je v tom dobrý. Učí se vzájemnému respektu a důvěře, hledají kompromisy a shodu. To vše lze podporovat vytvářením a podporováním družinového ducha, který je nedílnou součástí dobře fungujícího družinového systému.

Jak na ducha

Stejně jako ducha Ufňukané Uršuly z Harryho Pottera, ani družinového ducha nelze uchopit. Je to seskupení mnoha subtilních artefaktů, které společně vyvářejí charaktery jednotlivých družin. Tyto charaktery se neustále vyvíjí a mírně proměňují spolu se členy, kteří družiny opouštějí a naopak do nich přicházejí. Každá družina má své tradice a pravidla, vybavení a zvláště jakési tajemství, které ve členech družinky vzbuzuje pocit sounáležitosti.

Ideálně má družina během roku své vlastní schůzky, výpravy a programy. Úkolem rádce je dohlížet na utužování dobrých vztahů v kolektivu, řešit případné neshody a motivovat ke společnému fungování. Úkolem oddílové rady je dávat družině příležitosti k seberealizaci a k projevení svého charakteru. Největší nápor jak na rádce družin, tak na oddílovou radu přichází s letním táborem. Během něj je třeba skloubit prvky skautské metody a družinový systém z toho nevyjímaje. Na táboře je dobré navázat na fungování družin během roku a stejně jako se členy jakožto s jedinci pracovat i s družinami jako s jednotlivci se specifickým charakterem.

Tábor není anomálie

Jedním z principů družinového systému je vytvoření party kamarádů a zároveň sehraného týmu. Každý člen má jisté dovednosti, úkolem rádce je tyto dovednosti znát a umět je využít v momentech, kdy má družina dosáhnout společného cíle. Stejně jako není dobré družinu dělit na závody, není dobré ji dělit na táboře jen proto, abychom vyvážili týmy. Parta kamarádů, které spojuje sounáležitost a vzájemná zodpovědnost, je takovýmto přeskupením narušená a koncept družinového systému je značně nabourán. V namíchaných družinách může dojít ke tvoření podskupinek členů jedné družiny, nerespektování rádce, rozkolům a celkovému otrávení členů.

Právě na letních táborech by mělo docházet k intenzivní podpoře družinového ducha. Jedná se o dva až čtyři týdny, kdy má družina příležitost být spolu ve dne v noci, a všechno se tak pro její členy stává intenzivnější. Prožitek vzájemného propojení a síla společenství žene členy a rádce družin k větším výkonům a výrazně je motivuje. Pro etapovou hru je důležité mít sehrané týmy, i když se mohou v očích oddílové rady jevit některé silnější než jiné. Řešení samo leží právě v duchu družin, které se se zadaným úkolem vyrovnávají po svém a tím pádem nejlépe, jak dovedou. Ať už tedy soutěž dopadne jakkoli, všichni si z ní odnesou, co chtějí – jedni zvítězí, jiní se pobaví, všichni se realizují a užijí si to.

Zároveň je nutné zařadit do táborového harmonogramu také samostatný družinový program, který svým způsobem rovněž navazuje na celoroční družinovou činnost. Dát družině prostor být někde sama, dovolit jí najít si vlastní místo, kde se může setkávat, naplánovat jí jednodenní či vícedenní výlet pryč z tábořiště. Je také dobré přijít s programem, při kterém družina vytváří společné dílo nebo pracuje na společném projektu. Stejně jako si přes školní rok členové mnohdy vyrábějí družinová trika a jiné předměty, měli by dostat možnost vytvořit si kostýmy k symbolickému rámci tak, aby bylo patrné, kdo je členem které družiny. Vzájemnou spolupráci členů družiny lze samozřejmě utužit prací spojenou s táborovou činností, jako je třeba služba v táborové kuchyni.

Táborová podpora družinového ducha tkví také ve zdánlivých maličkostech. Mají vaše družiny vlastní vlajky? Stavějte je ke stožáru. Při nástupu nechte družiny křičet vlastní pokřiky. Udělejte večerní nástupy v družinových tričkách se šátky kolem krků. Nechejte, ať si noční hlídky rozeberou členové sami v rámci svých družin.

Stejně jako je důležitá komunikace rádce se členy družiny, je důležitá také komunikace rádců a oddílové rady. Jen tak je možné zjistit, jaké má která družina zvyky, co je pro ni typické a příznačné, v čem je dobrá a v čem pokulhává. Udělejte si analýzu svých družinek a připravte jim program na míru. Buďte kreativní, vaše družinky jsou váš oddíl, jeho přítomnost a budoucnost.

Doupovcová Anna Kmen č.90 http://casopisy.skaut.cz/kmen/694