Je vedení jedinou cestou, kterou se mohu vydat?

Index → Články → MJe vedení jedinou cestou, kterou se mohu vydat?

Během dospívání ve skautu si jistě každý z nás všímal svých vedoucích. Málokdo si však pokládal otázku, kam zmizeli všichni ti ostatní, kteří prošli skautem. Možná se necítili na vedení, a proto odešli z Junáka. Nebo existuje jiná varianta, kam se mohli ztratit?

„Vítej v mé pracovně,“ řekne postarší mužík, který má na sobě pískovou košili s bílým provázkem u kapsy, se spoustou různých odznáčků a s bílým šátkem kolem krku. „Co to je za pracovnu?“ podivíš se. „Je to naše tajná základna, zasvěcenci ji říkají klubovna,“ odvětí stařík a s pohledem přes hranu brýlí se pousměje. „A proč jsem tady? Venku pobíhali nějací podivíni s červenými šňůrkami a křičeli něco o čelení výzvám.“ „Těch si nevšímej, ti nejsou důležití. Důležité, chlapče, je, že jsi právě dokončil stezku, přestal být skautem a já mám pro tebe nabídku,“ řekne stařík a zpod stolu vytáhne dvě pilule. Jedna je modrá a druhá červená. „Nabídku?“ zeptáš se s rostoucí nedůvěrou. „Přesně tak. Pokud si vezmeš modrou pilulku, povedeš dál schůzky, budeš vídat děti na družinovkách a celý tvůj skautský svět bude vypadat podobnějako před vstupem do této klubovny. Ale pokud si vybereš pilulku červenou, změní se celý tvůj dosavadní život. Ti, které jsi viděl venku, zvolili červenou. Tak co, kterou chceš?“

Jistě, začátek roverského věku nemusí vypadat podobně jako scéna z Matrixu, ale něco takového zažije každý z nás. Ve zlatém věku ukončení základní školy a v okouzlení z prvních lásek se všechno zdá možné. Někdo se celý čas, co musel chodit na družinovky jako jejich účastník, těší na věk, kdy on bude tím zlovolným diktátorem a vládcem světa, co trápí mladé svěřence uzlováním a poznáváním stromů. Jiný se zase těší na reformy, které vnese do skautské výchovy. Ale najdou se i tací, kteří se na vedení družin necítí. Co s nimi? Je pro takové lidi v organizaci místo? My, staří harcovníci, kterým už Junák ukousl dva prsty na levačce a skaut celou ruku pravou, víme, že uplatnit v Junáku se dá různě a v podstatě si každý najde to své. Ale vědí to i čerství roveři? A víš o tom ty? Sehnal jsem pár jedinců z té divné partičky, co pobíhala venku, a dostal jsem z nich, co dělají, když nevedou děti. Tak neváhej a čti!

I když žádná taková funkce oficiálně neexistuje, každé středisko, každý oddíl a každá akce někoho takového má. Často tím bývá zástupce vedoucího střediska, výchovný zpravodaj, ale nikde není psáno, že jím nemůže být iniciativní rover. Kdo to tedy je? Člověk, který má rád přehled nad tím, co se děje. Sežene kapelu na skautský ples, klubovnu pro oddílovou výpravu nebo zajistí, aby bylo na táboře co jíst. Samozřejmě, že to není jen o shánění věcí a prostor, ale i o nápadech.

,,Před dvěma lety jsem se s našimi R&R chytil své první velké skautské příležitosti a uspořádali jsme benefiční akci v našem městě v rámci sbírky Postavme školu v Africe. A od té doby jsem potkal na své cestě spoustu dalších příležitostí. Pokud namátkově vyberu, tak jsem se stal zástupcem vůdce střediska nebo vůdcem rádcovského kurzu Cukříček,“ říká Paťa, osmnáctiletý zástupce vedoucího střediska Slatiňany.

Vidíš, že něco vašemu středisku chybí, a nebojíš se dát dohromady partu lidí, která s tím něco udělá? Je jasné, že v 16 letech člověk nezorganizuje Obrok (i když…), ale střediskové setkání vlčat klidně může být to pravé. A s časem zkušenosti porostou, a pokud tě organizování baví, příležitosti se jen pohrnou. ,,Nechtěla jsem úplně opustit svoje středisko, tak jsem se loni stala výchovným zpravodajem. Teď se snažím zjistit, co všechno tato funkce obnáší. Mám tuto roli ráda, protože mi umožňuje realizovat všechny nápady, se kterými přijdu, a to v čase, který si sama zvolím. Zatím to byl skautský ples, víkendová roverská akce a teď se chystáme obnovit celostřediskovou výpravu,“ dodává Ljusy, výchovná zpravodajka z Kladna.

Co tato role obnáší, je dost jasné už z jejího názvu. IT expert je člověk, který tráví většinu času před monitorem, denní světlo vídá jen sporadicky a jednou za den vyráží na loupeživou výpravu do lednice, kde získá potravu a XP body. Nebo také neodpovídá žádnému z těchto podivných stereotypů a jen ho baví práce s počítačem. Každopádně se v této roli dá realizovat spravováním skautských webových stránek. Ať už jako designér, nebo člověk, který na nich udržuje aktuální obsah. Taky může jít o správce oddílové fotogalerie a odborníka přes Photoshop, díky němuž oddílové fotky vypadají jako od profesionála. Potřebnou prací je monitorování akcí, které se v okolí dějí, hlídání jejich termínů a šíření osvěty o možnosti výjezdu.

,,Schopného ajťáka (nebo ajťáka-matematika, jako je tomu v mém případě) chce každý oddíl. Já například vytvořil a spravuji střediskový web. Starám se také o to, aby ve SkautISu bylo všechno aktuální a v pořádku. Kromě toho jsem se chvíli pokoušel spolu s několika lidmi resuscitovat Teepka, web pro skauty a jejich rádce. O provoz ústředních webů se stará spousta lidí a hodí se každá pomocná ruka – ať už technická, nebo třeba kreativní,“ říká Mlha, rover z Hradce Králové.

Zpravodaj pro rovery je mladá role, kterou ještě nemá valná část středisek a která chybí i na spoustě vyšších organizačních jednotek. Roverský zpravodaj je člověk, který se stará o to, aby se na rovery nezapomnělo. Snaží se pracovat se středoškoláky a vysokoškoláky tak, aby zůstali motivovaní pro fungování v Junáku, poznali krásy Čech, Moravy a Slezska a hlavně aby sami vykročili na roverskou stezku služby a sebepoznání. A pokud si říkáš, že to zní jako pěkně velké sousto, máš pravdu. Nenech se však odradit, sežeň si parťáka, se kterým se budeš motivovat a nic vás nezastaví (tedy pokud zrovna není čas večeře, protože správný rover jídlo neodmítne).

„Ještě před rokem jsem byl zalezlý u nás v oddíle a moc daleko jsem se nedostal, ale teď objevuji, že vlastně rover není automaticky vedoucí – může mít i svůj vlastní program a jezdit na akce, kde je program připravený pro něj a nemusí ho chystat. Poslední rok jsem se začal zajímat o rovering u nás v Ostravě a pomáhám s přípravami okresní roverské akce Zápalka. Ve středisku funguju jako roverský zpravodaj, zároveň však mám na starosti oddíl velmi šikovných skautů, kteří určitě letos zazáří na Svojsíkáči,“ vypráví Ignác, roverský zpravodaj z Ostravy.

Tak to byli oni. Jak vidíš, někteří z nich byli hladoví a nevzali si jen červenou pilulku, ale snědli i tu modrou, a jak tak koukám, kolik toho dělají, snědli možná i zbytek zásob v šuplíku neurčitých barev. Ale jejich myšlenka je jasná. Pokud cítíš, že vedení dětí není pro tebe, protože nesneseš dětský křik / hloupé otázky / rozbitá kolena / zodpovědnost za své svěřence, zkus se zamyslet nad tím, co by tě bavilo. Možná se nevyhneš úplně všemu, co ti vadí (zejména ty hloupé otázky se pořád objevují), ale určitě najdeš něco prospěšného pro středisko, Junáka jako organizaci nebo jen pro tebe, protože i o seberozvoji to v té naší organizaci je. Popřemýšlej, jestli rád píšeš, kreslíš, programuješ nebo máš jen kreativní nápady. Všechny tyto tendence tvé středisko a oddíl jistě ocení a s otevřenou náručí tě přijmou i týmy akcí jako Obrok, Intercamp a Středoevropské jamboree, nebo se můžeš podívat na samotné ústředí. Plakáty se samy neudělají, pět let rozbitá polička v klubovně se taky ještě nikdy sama neopravila, a jak to tak vypadá, oddílové rady jsou znuděné tím, že se jenom radí. Všechno se dá změnit, stačí najít něco, co tě baví a co bys rád dělal. A skautování ti to umožní. Tak vzhůru, vyber si, kterou pilulku chceš, obě jsou sladké a mají spoustu překvapení uvnitř.

— Jakub Hrubý - Jemnej Roverský kmen ročník 20 /č. 96 https://casopisy.skaut.cz/kmen/787