Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
historie_roveringu [2017/07/04 10:30] Miroslav Martinek [Další roverské aktivity] |
historie_roveringu [2019/11/28 09:00] (aktuální) Miroslav Martinek [Původ slova Rangers ve smyslu roverkého věku pro dívky] |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| ===== Skautské obranné sbory a 1. světová válka ===== | ===== Skautské obranné sbory a 1. světová válka ===== | ||
| - | {{:pirko.jpg?100 |}}B. P. se na tuto novou situaci snažil reagovat okamžitě, již měsíc po vyhlášení války 1300 skautů hlídkovalo na pobřeží, přesto chtěl B. P. více přispět k pomoci, a to v podobě Skautských obranných sborů (dále SOS, tato zkratka nemá nic společného se Skautkou ochranářskou službou). Myslel, že to bude také pravý lék na úbytek starších členů. Skautské obranné jednotky byly pro skauty starší 16 let. Jenže tyto jednotky nebyly v roce 1916 uznány britským ministerstvem a ubývání členů v hnutí se nezměnilo. (SOS nebyli uznáni proto, že ministerstvo války mělo svoji organizaci na výchovu potencionálních vojáků, tzv. „Kadety“.) B. P. měl jiné představy o výchově pomocníků ve válce, proto chtěl prosadit své SOS. Mimo jiné ministerstvo začalo vyvíjet velkou kampaň – nábor do „Kadetů“, a to B. P. chápal jako něco, co ohrožuje skauting, proto také usiloval o SOS. Ministerstvo B. P.-mu nedalo žádnou statní podporu, což v důsledku znamenalo žádnou finanční podporu na střelivo, bez pušek tak skuti nemohli sloužit v domobraně a mohli dělat jen některé práce na pomoc ve válečném konfliktu. V jeho SOS nešlo o militarismus, ale boj proti němu, B. P. sbory nemyslel jako stálé, přesto mnoho životopisců tuto událost z B. P.-ho života vynechává, neboť ji může někdo chápat jako pokus o zachování skautingu prostřednictvím války. Přesto SOS několikrát zasáhly a pomáhaly při různých úkolech. Za zmínku stojí, že ten, kdo prošel výcvikem v SOS, obdržel na klobouk „červené pírko“, které symbolizovalo opak proslulých „bílých pírek“, které dávaly ženy svým mužům, pokud nechtěli jít dobrovolně bojovat, označili je tak za zbabělce (viz film Čtyři pírka). Tuto aktivitu podnítil v roce 1914 Admiral Charles Fitzgerald. Seznam aktivit, které za svoji dobu existence stihly Skautské obranné jednotky udělat, najdete zde. | + | {{:pirko.jpg?100 |}}B. P. se na tuto novou situaci snažil reagovat okamžitě, již měsíc po vyhlášení války 1300 skautů hlídkovalo na pobřeží, přesto chtěl B. P. více přispět k pomoci, a to v podobě Skautských obranných sborů (dále SOS, tato zkratka nemá nic společného se Skautkou ochranářskou službou). Myslel, že to bude také pravý lék na úbytek starších členů. Skautské obranné jednotky byly pro skauty starší 16 let. Jenže tyto jednotky nebyly v roce 1916 uznány britským ministerstvem a ubývání členů v hnutí se nezměnilo. (SOS nebyli uznáni proto, že ministerstvo války mělo svoji organizaci na výchovu potencionálních vojáků, tzv. „Kadety“.) B. P. měl jiné představy o výchově pomocníků ve válce, proto chtěl prosadit své SOS. Mimo jiné ministerstvo začalo vyvíjet velkou kampaň – nábor do „Kadetů“, a to B. P. chápal jako něco, co ohrožuje skauting, proto také usiloval o SOS. Ministerstvo B. P.-mu nedalo žádnou statní podporu, což v důsledku znamenalo žádnou finanční podporu na střelivo, bez pušek tak skuti nemohli sloužit v domobraně a mohli dělat jen některé práce na pomoc ve válečném konfliktu. V jeho SOS nešlo o militarismus, ale boj proti němu, B. P. sbory nemyslel jako stálé, přesto mnoho životopisců tuto událost z B. P.-ho života vynechává, neboť ji může někdo chápat jako pokus o zachování skautingu prostřednictvím války. Přesto SOS několikrát zasáhly a pomáhaly při různých úkolech. Za zmínku stojí, že ten, kdo prošel výcvikem v SOS, obdržel na klobouk „červené pírko“, které symbolizovalo opak proslulých „bílých pírek“, které dávaly ženy svým mužům, pokud nechtěli jít dobrovolně bojovat, označili je tak za zbabělce (viz film [[http://www.csfd.cz/film.php?top=1&id=43179|Čtyři pírka]]). Tuto aktivitu podnítil v roce 1914 Admiral Charles Fitzgerald. Seznam aktivit, které za svoji dobu existence stihly Skautské obranné jednotky udělat, [[http://www.scouting.milestones.btinternet.co.uk/redfeather.htm|najdete zde]]. |
| ===== Seniors Scouts ===== | ===== Seniors Scouts ===== | ||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
| Od srpna 1918 již do nové kategorie mohli jen starší 17 let, mladší museli zůstat se svými družinami (hlídkami). Tento přestupný věk se nezměnil až do roku 1939. | Od srpna 1918 již do nové kategorie mohli jen starší 17 let, mladší museli zůstat se svými družinami (hlídkami). Tento přestupný věk se nezměnil až do roku 1939. | ||
| - | Mezitím, co probíhala konference, se pracovalo na základních pravidlech pro rovery (Rules for Rover-scout), které vyšly v září 1918 a staly se tak jedněmi z nejdůležitějších směrnic, podle kterých by se rover měl řídit – thedump.scoutscan.com/rules4rs.pdf. Jejich nové vydání proběhlo v roce 1933 a částečně v knize Rover scouts, thedump.scoutscan.com/rs_what_are_do.pdf. Poznámka: Kromě poměrně pečlivých pravidel obsahují i myšlenky k vigilii a obřad přijímání rovera. Tyto dvě poslední oblasti jsou i v knize Rovering od P. B. Nevilla, kterou přeložil Jan Novák – Braťka (dostupné v elektronické podobě). | + | Mezitím, co probíhala konference, se pracovalo na základních pravidlech pro rovery (Rules for Rover-scout), které vyšly v září 1918 a staly se tak jedněmi z nejdůležitějších směrnic, podle kterých by se rover měl řídit – [[http://thedump.scoutscan.com/rules4rs.pdf|thedump.scoutscan.com/rules4rs.pdf]]. Jejich nové vydání proběhlo v roce 1933 a částečně v knize Rover scouts, [[http://thedump.scoutscan.com/rs_what_are_do.pdf|thedump.scoutscan.com/rs_what_are_do.pdf]]. Poznámka: Kromě poměrně pečlivých pravidel obsahují i myšlenky k vigilii a obřad přijímání rovera. Tyto dvě poslední oblasti jsou i v knize Rovering od P. B. Nevilla, kterou přeložil Jan Novák – Braťka (dostupné v elektronické podobě). |
| Kvůli těmto význačným událostem se datuje založení roveringu k roku 1918, B. Břečka však chybně uvádí rok 1917! | Kvůli těmto význačným událostem se datuje založení roveringu k roku 1918, B. Břečka však chybně uvádí rok 1917! | ||
| ===== Rules for rover-scouts – Pravidla pro rovery ===== | ===== Rules for rover-scouts – Pravidla pro rovery ===== | ||
| - | {{:rovermate01.png?400 |}}Důležitým bodem v historii roveringu byl Skautský klub sv. Jiří, který založil H. Geoffrey („Strýček Elwes“), tento klub byl v Colchester a plnil zde od prvních dnů války funkci odchytu všech navrátivších se starších skautů, což bylo velmi důležité pro budoucí genezi roveringu a ve shodě s dohodnutým postupem z konference. | + | {{:rovermate01.png?400 |}}Důležitým bodem v historii roveringu byl Skautský klub sv. Jiří, který založil [[http://www.scouting.milestones.btinternet.co.uk/biogs-c-e.htm#elwes|H. Geoffrey]] („Strýček Elwes“), tento klub byl v Colchester a plnil zde od prvních dnů války funkci odchytu všech navrátivších se starších skautů, což bylo velmi důležité pro budoucí genezi roveringu a ve shodě s dohodnutým postupem z konference. |
| Hrdinové z války se již nemohli dál nazývat mladíci – Seniors Scouts (starší skauti), proto byli označeni jako roveři „mladí muži“, rozhodli si o tom tak sami. „Slovo rover vyznačuje svobodu a dobrodružství, které jsou charakteristické pro mladé muže a určují směr jejich výcviku.“ P. B. Nevill mluví ve své brožurce Rovenství o tom, že: „Hovoří-li se na těchto stránkách pouze o roverech a nikoli o „roverech-skautech“, což by byl jedině správný název této skautské větve, je to pro stručnost a jedině pro stručnost. Roveři jsou skauti a tuto skutečnost nesmíme nikdy pustiti se zřetele; kdyby nebyli skauty v pravém smyslu toho slova, bylo by pro skautské hnutí lépe, kdyby jich vůbec nebylo.“ | Hrdinové z války se již nemohli dál nazývat mladíci – Seniors Scouts (starší skauti), proto byli označeni jako roveři „mladí muži“, rozhodli si o tom tak sami. „Slovo rover vyznačuje svobodu a dobrodružství, které jsou charakteristické pro mladé muže a určují směr jejich výcviku.“ P. B. Nevill mluví ve své brožurce Rovenství o tom, že: „Hovoří-li se na těchto stránkách pouze o roverech a nikoli o „roverech-skautech“, což by byl jedině správný název této skautské větve, je to pro stručnost a jedině pro stručnost. Roveři jsou skauti a tuto skutečnost nesmíme nikdy pustiti se zřetele; kdyby nebyli skauty v pravém smyslu toho slova, bylo by pro skautské hnutí lépe, kdyby jich vůbec nebylo.“ | ||
| V listopadu roku 1919 byla oficiálně ustanovena Rover-skautská sekce v hnutí. | V listopadu roku 1919 byla oficiálně ustanovena Rover-skautská sekce v hnutí. | ||
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
| ===== Investitura a vigilie ===== | ===== Investitura a vigilie ===== | ||
| - | Kdo se chtěl stát roverem, musel vykonat vigilii, během které si ujasnil cíl svého „hledání“ a samotný obřad pasování – investituru. Každý nově začínající rover měl titul „squire“ – „panoš“ a měl svého rytíře, který se o něj staral, tento termín byl přijat v roce listopadu 1930. Rover – panoš byl jakýsi rytíř v tréninku a byl pod dohledem rytíře, rovera – mentora, který byl jeho rádce, dokud panoš nesplnil dané požadavky nemohl se stát samostatným rytířem, zde se B. P. inspiroval rytíři kulatého stolu a převzal od nich i rituály. Než mohl „rover – panoš“ přistoupit k investituře, musel splnit tyto požadavky: | + | Kdo se chtěl stát roverem, musel vykonat vigilii, během které si ujasnil cíl svého „hledání“ a samotný obřad pasování – investituru. Každý nově začínající rover měl titul „squire“ – „panoš“ a měl svého rytíře, který se o něj staral, tento termín byl přijat v listopadu 1930. Rover – panoš byl jakýsi rytíř v tréninku a byl pod dohledem rytíře, rovera – mentora, který byl jeho rádce, dokud panoš nesplnil dané požadavky nemohl se stát samostatným rytířem, zde se B. P. inspiroval rytíři kulatého stolu a převzal od nich i rituály. Než mohl „rover – panoš“ přistoupit k investituře, musel splnit tyto požadavky: |
| „Má přečtené a nastudované knihy Skauting pro chlapce a Na pouti za úspěchem. | „Má přečtené a nastudované knihy Skauting pro chlapce a Na pouti za úspěchem. | ||
| Studoval a porozuměl slibu a zákonu. | Studoval a porozuměl slibu a zákonu. | ||
| Řádek 64: | Řádek 64: | ||
| Podstoupil určitou zkušební dobu, na jejímž konci je schopen vigilie a investitury.“ | Podstoupil určitou zkušební dobu, na jejímž konci je schopen vigilie a investitury.“ | ||
| Jen připomenu, že původně bdění trvalo celou noc a chápalo se zároveň jako proces samočištění. U konce investitury pokropil patron vodou ruce čekatele, což bylo symbolem omytí. (Voda byla ve džberu, který při obřadu ležel na látce, na které byl kříž svatého Jiří). Potom dostal rover od vůdce symbolický úder rukou, který znamenal, že obřad byl skutečně vykonán. Nakonec byl rover obdařen svazkem tří uzlů na rameno (svazek se skládal ze žluté, zelené a červené šňůrky), což reprezentuje všechny výchovné kategorie. Žlutá a zelená tam byla přítomna proto, aby pamatoval na povinnost k mladším bratřím a červená symbolizovala přivítání do společenství roverů. Investitura nebyla veřejná. Do poloviny 50. let se bdění stalo nepovinným a někde vymizelo úplně. | Jen připomenu, že původně bdění trvalo celou noc a chápalo se zároveň jako proces samočištění. U konce investitury pokropil patron vodou ruce čekatele, což bylo symbolem omytí. (Voda byla ve džberu, který při obřadu ležel na látce, na které byl kříž svatého Jiří). Potom dostal rover od vůdce symbolický úder rukou, který znamenal, že obřad byl skutečně vykonán. Nakonec byl rover obdařen svazkem tří uzlů na rameno (svazek se skládal ze žluté, zelené a červené šňůrky), což reprezentuje všechny výchovné kategorie. Žlutá a zelená tam byla přítomna proto, aby pamatoval na povinnost k mladším bratřím a červená symbolizovala přivítání do společenství roverů. Investitura nebyla veřejná. Do poloviny 50. let se bdění stalo nepovinným a někde vymizelo úplně. | ||
| - | Další podmínkou bylo „hledání“. Během samotné vigilie si měl rover ujasnit, kam ve svém „hledání“ bude směřovat, a měl si stanovit jasný cíl, který měl po obřadu začít plnit. Idea „hledání“ byla inspirovaná legendou o svatém grálu a jeho hledání rytíři kulatého stolu, jak napsal B. P. v Rules for Rover Scouts: „Toto hledání symbolizovalo hledání, které dělá z mladíků muže.“ Existovalo deset oblastí hledání, které byly oficiální a které vykrystalizovaly díky rozpravám roverů s Dr. F. W. W. Griffin, který byl populární roverský vůdce a mluvčí na MOOTech (jeho kniha: thedump.scoutscan.com/roverscouting.pdf). Jednalo se o tyto oblasti: hledaní pravdy; hledání světového skautingu; pátrání po roverském dobrodružství; hledání mladšího bratra (pravděpodobně rovera – panoše), kterého by dotyčný rover vedl k roveringu; hledání svědomí; hledání krásy; hledání lásky k zvířatům; pátrání po štěstí; hledání osobních schopností; duchovní hledání. Ve skutečnosti však každý rover mohl hledat ve své vlastní oblasti, kterou si stanovil, jediná podmínka byla, aby o svém hledání pravidelně diskutoval se svým vůdcem. Každá posádka si hledání přizpůsobila, a tak se začala tvořit její vlastní tradice. | + | Další podmínkou bylo „hledání“. Během samotné vigilie si měl rover ujasnit, kam ve svém „hledání“ bude směřovat, a měl si stanovit jasný cíl, který měl po obřadu začít plnit. Idea „hledání“ byla inspirovaná legendou o svatém grálu a jeho hledání rytíři kulatého stolu, jak napsal B. P. v Rules for Rover Scouts: „Toto hledání symbolizovalo hledání, které dělá z mladíků muže.“ Existovalo deset oblastí hledání, které byly oficiální a které vykrystalizovaly díky rozpravám roverů s Dr. F. W. W. Griffin, který byl populární roverský vůdce a mluvčí na MOOTech ([[http://thedump.scoutscan.com/roverscouting.pdf|jeho kniha: thedump.scoutscan.com/roverscouting.pdf]]). Jednalo se o tyto oblasti: hledaní pravdy; hledání světového skautingu; pátrání po roverském dobrodružství; hledání mladšího bratra (pravděpodobně rovera – panoše), kterého by dotyčný rover vedl k roveringu; hledání svědomí; hledání krásy; hledání lásky k zvířatům; pátrání po štěstí; hledání osobních schopností; duchovní hledání. Ve skutečnosti však každý rover mohl hledat ve své vlastní oblasti, kterou si stanovil, jediná podmínka byla, aby o svém hledání pravidelně diskutoval se svým vůdcem. Každá posádka si hledání přizpůsobila, a tak se začala tvořit její vlastní tradice. |
| ===== Další roverské aktivity ===== | ===== Další roverské aktivity ===== | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
| {{:na_pouti_za_uspechem.jpg?200 |}}Od roku 1922 se roveři podíleli na dárcovství krve, další roveři se účastnili služby u červeného kříže. Obecně v 30. letech došlo k celosvětové krizi, proto se roveři zapojovali do kurzů pro nezaměstnané, chystali tábory pro chudé děti a distribuovali pro ně hračky. V podpoře nezaměstnanosti šli ještě dál, když pořádali i kurzy pro nezaměstnané rovery a snažili se o poradenskou službu. | {{:na_pouti_za_uspechem.jpg?200 |}}Od roku 1922 se roveři podíleli na dárcovství krve, další roveři se účastnili služby u červeného kříže. Obecně v 30. letech došlo k celosvětové krizi, proto se roveři zapojovali do kurzů pro nezaměstnané, chystali tábory pro chudé děti a distribuovali pro ně hračky. V podpoře nezaměstnanosti šli ještě dál, když pořádali i kurzy pro nezaměstnané rovery a snažili se o poradenskou službu. | ||
| Celková situace mezi rovery byla složitá: přestože existovala pravidla, nebyla mnohdy vůbec jasná a nedodržovala se, rozmanitost byla čím dál tím větší. Každý si pravidla vykládal, jak chtěl, nebyl zde jasný příklad. V Birminghamu byl například přestupný rok pro rovery pořád 15 let, přitom již obecně platilo, že je to 17 let. Další roveři začali vyvíjet aktivity na univerzitách, dá se říci, že šlo o jeden z prvních pokusů o vysokoškolský rovering. | Celková situace mezi rovery byla složitá: přestože existovala pravidla, nebyla mnohdy vůbec jasná a nedodržovala se, rozmanitost byla čím dál tím větší. Každý si pravidla vykládal, jak chtěl, nebyl zde jasný příklad. V Birminghamu byl například přestupný rok pro rovery pořád 15 let, přitom již obecně platilo, že je to 17 let. Další roveři začali vyvíjet aktivity na univerzitách, dá se říci, že šlo o jeden z prvních pokusů o vysokoškolský rovering. | ||
| - | Začalo se čím dál tím více mluvit o tom, co znamená být roverem. Velitelské noviny přinesly v listopadu 1921 zprávu o konferenci roverů 6. až 7. října 1921. Tam se deklarovalo, že rover je mladý muž starší 17 let. Jejich specifický cíl je v zaměření na výchovu skautských vůdců nebo skautských pracovníků. Jsou tak zásobárnou skautských činovníků. Za těchto pohnutých dob napsal B. P. svoji knihu Rovering to Success z roku 1922 (Na pouti z úspěchem, anglická verze: thedump.scoutscan.com/rts.pdf), která byla svým zaměřením určena nejen skautům, ale oslovila i mladé muže mimo rovering. | + | Začalo se čím dál tím více mluvit o tom, co znamená být roverem. Velitelské noviny přinesly v listopadu 1921 zprávu o konferenci roverů 6. až 7. října 1921. Tam se deklarovalo, že rover je mladý muž starší 17 let. Jejich specifický cíl je v zaměření na výchovu skautských vůdců nebo skautských pracovníků. Jsou tak zásobárnou skautských činovníků. Za těchto pohnutých dob napsal B. P. svoji knihu Rovering to Success z roku 1922 ([[http://thedump.scoutscan.com/rts.pdf|Na pouti z úspěchem, anglická verze: thedump.scoutscan.com/rts.pdf]]), která byla svým zaměřením určena nejen skautům, ale oslovila i mladé muže mimo rovering. |
| ===== MOOTy a konference ===== | ===== MOOTy a konference ===== | ||
| Řádek 80: | Řádek 80: | ||
| ===== Odznaky ===== | ===== Odznaky ===== | ||
| - | Zastavme se chvíli u odznaků pro rovery, B. P. zpočátku oponoval myšlence zařadit pro rovery různé odborky. Myslel si, že mladí muži nepotřebují nosit znaky, aby je ukazovali na odiv. Přitom dobře věděl, že podporují určitou míru rivality a tak pomáhají udržet rovering na určité úrovni. Některé odznaky se ujaly, jeden z nich byl „Rambler badges“ (M. Vosátka jej překládá jako: odznak Poutník). Rover jej dostal za zdolání 100 km pěšky nebo 400 km po vodě nebo na kole. Roverský vůdce pak vyznamenal jednotlivé rovery živou ostružinou na klobouk, později (v roce 1923) se tento znak stylizoval do kovové podoby ostružiny, která byla zakončená skautskou lilií. | + | {{::ostruzina.jpg?100 |}}Zastavme se chvíli u odznaků pro rovery, B. P. zpočátku oponoval myšlence zařadit pro rovery různé odborky. Myslel si, že mladí muži nepotřebují nosit znaky, aby je ukazovali na odiv. Přitom dobře věděl, že podporují určitou míru rivality a tak pomáhají udržet rovering na určité úrovni. Některé odznaky se ujaly, jeden z nich byl „Rambler badges“ (M. Vosátka jej překládá jako: odznak Poutník). Rover jej dostal za zdolání 100 km pěšky nebo 400 km po vodě nebo na kole. Roverský vůdce pak vyznamenal jednotlivé rovery živou ostružinou na klobouk, později (v roce 1923) se tento znak stylizoval do kovové podoby ostružiny, která byla zakončená skautskou lilií. |
| ===== Světový rovering ===== | ===== Světový rovering ===== | ||
| Řádek 93: | Řádek 93: | ||
| ===== Druhá světová válka ===== | ===== Druhá světová válka ===== | ||
| - | Druhá světová válka přinesla značné napětí v hnutí. Rovering kvetl v některých vojenských jednotkách a zvláště ve válečných zajateckých táborech. Mnoho roverských skupin přerušilo činnost a výsledkem toho bylo, že časopis Skautský pracovník navrhl v roce 1942 spojení roverů a oldskautů, protože jejich program během války směřoval spíše do sféry oldskautingu. Nakonec poválečná Británie vyžadovala změny a byla zřízena povinná vojenská služba od 18 do 20 let, to mělo za následek rapidní úbytek roverů a mnoho jich dalo život za svoji vlast. V březnu roku 1956 David Lungair (hlavní komisař pro rovery) oznámil, že všichni roveři s věkem nad 23 let musí jít na odpočinek a stanou se výpomocnou silou, hlavním důvodem bylo dostat rovery z jejich sekce, aby mohli působit jako skautští vedoucí. D. Lungair napsal: „Problém začal, když roveři, kteří dosáhli určitého stupně ve skautském životě (moment, kdy měli být vedením bráni jako již zodpovědní) náhle řekli sbohem!“ Brzy na to na jihovýchodním okresním MOOTu roveři nesli rakev, která symbolizovala rovering. Nemohli nic jiného dělat než s roveringem skončit, protože ústředí tomu tak chtělo. Rovering skončil jako stupeň přípravy k vůdcovství. Nikdo z tohoto rozhodnutí nebyl šťastný, snad kromě ústředí. Ti si tímto záměrem slibovali, že bývalí roveři se stanou vůdci a bude více vůdců. Ale pokles vůdců pokračoval dál až do roku 1964, kdy skončily i poslední roverské skupiny. | + | {{::rakev.jpg?200 |}}Druhá světová válka přinesla značné napětí v hnutí. Rovering kvetl v některých vojenských jednotkách a zvláště ve válečných zajateckých táborech. Mnoho roverských skupin přerušilo činnost a výsledkem toho bylo, že časopis Skautský pracovník navrhl v roce 1942 spojení roverů a oldskautů, protože jejich program během války směřoval spíše do sféry oldskautingu. Nakonec poválečná Británie vyžadovala změny a byla zřízena povinná vojenská služba od 18 do 20 let, to mělo za následek rapidní úbytek roverů a mnoho jich dalo život za svoji vlast. V březnu roku 1956 David Lungair (hlavní komisař pro rovery) oznámil, že všichni roveři s věkem nad 23 let musí jít na odpočinek a stanou se výpomocnou silou, hlavním důvodem bylo dostat rovery z jejich sekce, aby mohli působit jako skautští vedoucí. D. Lungair napsal: „Problém začal, když roveři, kteří dosáhli určitého stupně ve skautském životě (moment, kdy měli být vedením bráni jako již zodpovědní) náhle řekli sbohem!“ Brzy na to na jihovýchodním okresním MOOTu roveři nesli rakev, která symbolizovala rovering. Nemohli nic jiného dělat než s roveringem skončit, protože ústředí tomu tak chtělo. Rovering skončil jako stupeň přípravy k vůdcovství. Nikdo z tohoto rozhodnutí nebyl šťastný, snad kromě ústředí. Ti si tímto záměrem slibovali, že bývalí roveři se stanou vůdci a bude více vůdců. Ale pokles vůdců pokračoval dál až do roku 1964, kdy skončily i poslední roverské skupiny. |
| ===== Konec roveringu? ===== | ===== Konec roveringu? ===== | ||
| Řádek 105: | Řádek 105: | ||
| Důvody, proč znát historii, byly již mnohokrát vyjmenovány. (Kdo nezná historii, je nucen si ji zopakovat, a podobně.) Nejdůležitější je znát naši historii, abychom si z ní mohli vzít inspiraci, proto mi dovolte v poslední větě vyzvat všechny rovery, činovníky, kteří by měli potřebu zmapovat historii českého roveringu, abychom se spojili a mohli na tomto tématu pracovat společně. Případné poznámky ke světovému vývoji roveringu rád uvítám a rád doplním do textu. | Důvody, proč znát historii, byly již mnohokrát vyjmenovány. (Kdo nezná historii, je nucen si ji zopakovat, a podobně.) Nejdůležitější je znát naši historii, abychom si z ní mohli vzít inspiraci, proto mi dovolte v poslední větě vyzvat všechny rovery, činovníky, kteří by měli potřebu zmapovat historii českého roveringu, abychom se spojili a mohli na tomto tématu pracovat společně. Případné poznámky ke světovému vývoji roveringu rád uvítám a rád doplním do textu. | ||
| - | Text vznikl na základě překladu článku Johna Wolkera, autor článku může vznést jen částečná autorská práva a chtěl by, aby se tento článek dál volně šířil. Přesto by byl rád obeznámen s tím, zda dotyčný materiál použijete, a to jen z informativních důvodů, zda vůbec roveři nebo roverské kurzy mají zájem o tuto problematiku. Děkuji. | + | Text vznikl na základě překladu článku [[http://www.scouting.milestones.btinternet.co.uk/rovers.htm|Johna Wolkera]], autor článku může vznést jen částečná autorská práva a chtěl by, aby se tento článek dál volně šířil. Přesto by byl rád obeznámen s tím, zda dotyčný materiál použijete, a to jen z informativních důvodů, zda vůbec roveři nebo roverské kurzy mají zájem o tuto problematiku. Děkuji. |
| - | Na závěr si zde dovolím umístit odkaz ještě na jednu z velice dobře napsaných knih o roveringu, jejímž autorem je Frances Gidney „Gilcraft“ (první šéf Gilwellu), thedump.scoutscan.com/rscouts.pdf. | + | Na závěr si zde dovolím umístit odkaz ještě na jednu z velice dobře napsaných knih o roveringu, jejímž autorem je [[http://www.scouting.milestones.btinternet.co.uk/biogs-g-m.htm#gidney|Frances Gidney]] „Gilcraft“ (první šéf Gilwellu), [[http://thedump.scoutscan.com/rscouts.pdf|thedump.scoutscan.com/rscouts.pdf]]. |
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ---- | ||
| Autor a překlad: Jan Nehyba | Autor a překlad: Jan Nehyba | ||
| Řádek 114: | Řádek 118: | ||
| archivoval z webu [[http://rs.skaut1stredisko.cz|RK Kerberos]]--- //[[sid@skaut.cz|Miroslav Martinek]] 2017/07/04 10:25// | archivoval z webu [[http://rs.skaut1stredisko.cz|RK Kerberos]]--- //[[sid@skaut.cz|Miroslav Martinek]] 2017/07/04 10:25// | ||
| + | |||
| + | Knihy uvedené v tomto článku a další k roverské tématice najdete i na stránce [[literatura|LITERATURA]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ===== Původ slova Rangers ve smyslu roverského věku pro dívky ===== | ||
| + | |||
| + | Název rangers pochází z roku 1920, kdy jej Olave Baden-Powell navrhla jako označení pro (již 2 roky existující) kategorii starších skautek. Svůj výběr tehdy lady Olave zdůvodnila kombinací významů, které toto označení nese v angličtině: | ||
| + | |||
| + | * sloveso to range (uspořádat do správného pořadí, ale i volně se toulat, cestovat – a to nejen fyzicky, ale i v myšlenkách) odkazuje na to, že starší skautky mohou ve věku rangers objevovat území/témata, která jako skautky nestihly dostatečně prozkoumat | ||
| + | |||
| + | * podstatného jména range (vzdálenost na kterou vidíme, slyšíme, dosáhneme) ukazuje na to, že od rangers, jako od starších členek komunity se očekává, že hledí dále pro příležitosti, jak konat dobro a sloužit společnosti | ||
| + | |||
| + | * podstatné jméno ranger (někdo, kdo hlídá velkou plochu země nebo lesa) je příhodné pro starší skautku, která má nadhled a také smysl pro zodpovědnou péči | ||
| + | |||
| + | * sloveso to range taktéž znamená „plout společně stejným směrem“, což příhodně vystihuje rangers jako dívčí ekvivalent chlapecké roverské kategorie | ||
| + | |||
| + | |||
| + | [[https://guidehistory.wordpress.com/2016/01/18/why-rangers/|The Story of the Girl Guides by Rose Kerr, 1932, pp 151-152]] přeložil Jakub Tesař - Tesák | ||
| + | |||
| + | --- //[[sid@skaut.cz|Miroslav Martinek]] 2019/11/28 08:43// | ||
| + | |||
Poslední úprava: 2017/07/04 10:30
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: Junák - český skaut, z. s. | projekt STRATEGIE 2022 CC Attribution-Share Alike 4.0 International