Index → Články → Dělám program opravdu pro všechny

Co dítě, to originál. Není naším cílem srovnat je do jedné latě. Naopak. Jako skautští vedoucí se snažíme ke každému dítě přistupovat jako k jednotlivci. I když to může být někdy náročnější, zvláště uvážíme-li, že základní skautskou jednotkou je malá skupinka – družina. Jak spojit skupinový a individuální přístup dohromady?

„Kluci, přerušte to. Půjdeme ven, zahrajeme si hutututu.“ Reakce? „Hurá!“ „A proč to nemůžeme dokončit? Vždyť jsme sotva začali…“

Co dělám špatně? Jak mám zajistit program, který bude vstřícný ke všem členům družinky? Na čekatelkách nám říkali, že když má nějaký člen ADHD, je potřeba pracovat s jeho přemírou energie, střídat činnosti a dát mu možnost vybít se vhodnou formou. Jenže on není v mé družince sám! Kdyby alespoň ostatní členové byli stejně naladění, dalo by se s družinou pracovat líp. Navíc k nám chodí ještě další člen ze sociálně znevýhodněného prostředí – cizinec, nebo dítě, které se potýká s problémy v rodině. Ostatní členové sice nemají specifické potřeby, které by vyplývaly z jejich postižení nebo znevýhodnění, ale každý má potřebu rozvíjet se jiným směrem. Jak to dát dohromady?

Pokud si občas kladete podobné otázky, jste na dobré cestě. Přemýšlíte o své družině jako o skupině jednotlivců. Uvědomujete si, že je nutné myslet na potřeby všech členů, a hledáte cestu, jak toho dosáhnout. Pojďme se společně zamyslet nad nejvhodnější formou programu pro heterogenní (nestejnorodou) družinku.

Hlediska, která zohledňujeme při přípravě programu, budou minimálně tři:

• dlouhodobé výchovné cíle pro družinu,
• potřeby skupiny jako celku,
• potřeby jednotlivců.

Dlouhodobé cíle většinou vychází z oddílového/střediskového plánování, ze stezky apod. Podle nich volíme témata schůzek a výprav (to, jestli se budeme víc věnovat přírodě, kultuře nebo pomoci okolí). Je užitečné si témata rozdělit podle náročnosti pro naši družinku – na ta, co jsou vhodná a snadno přizpůsobivá, a na taková, která jsou už na realizaci náročnější. Obecně by mělo jít v každé družince pracovat s téměř jakýmkoli tématem, tedy pokud se nám podaří najít vhodnou formu.

Potřeby skupiny jako celku netvoří jen součet potřeb jejich členů. Proč? Funguje tu přenos mezi jednotlivými členy navzájem. Například někdo z družinky je naštvaný, cítí se mizerně a šíří špatnou náladu. Skupina na to zareaguje a nějak ji to ovlivní. Možná se podaří momentálně negativně myslícího člena rozveselit a zapojit, možná ho bude skupina ignorovat a možná se nechá strhnout jeho pesimismem.

Funguje to ale i obráceně – jako součást skupiny se chovám jinak než jako jednotlivec. Přebírám skupinové normy a pravidla, ovlivňují mě skupinové hodnoty a také ladění a atmosféra. I to jistě dobře známe – se skupinou se chovám a vnímám prožívané situace jinak, než kdybych byl sám.

V neposlední řadě jsou důležité také vztahy mezi členy družinky. To, jak se jednotliví členové cítí, zda jsou v kolektivu přijímaní, nebo vyloučení, je hodně zásadní. Naším programovým cílem pro heterogenní družinku by mělo být zajistit bezpečné prostředí, kde se cítí přijímaní všichni členové. Ti, co mají nějaké specifické potřeby, i ti ostatní.

Potřeby jednotlivců vycházejí z individuality každého člověka. Faktorů, které nás utvářejí, je celá řada. Rodina, výchova, zkušenosti, povaha, zdraví, momentální nálada i právě ony již několikrát zmiňované specifické potřeby. Jako skautští rádci nebo vedoucí bychom měli na potřeby jednotlivců pamatovat. Jak je ale zjistíme? Zcela přirozeně – rozhovory se členy, při nejrůznějších hrách, při pozorování a vnímání členů v nejrůznějších situacích na schůzkách, výpravách i při dalších příležitostech běžného oddílového života.

Hlediska, která je třeba mít při přípravě programu na paměti, známe. Jak je tedy propojit při plánování konkrétní akce, třeba družinovky? Představme si vlčáckou družinu s deseti členy, Pepek má ADHD a Kotě se potýká s češtinou a znalostí českého prostředí, protože pochází z jiné země. Podle tématu družinovky a stanoveného cíle plánujeme bod za bodem a promýšlíme, jak uspokojit co nejvíce potřeb svých vlčat.

Pepek se bude cítit bezpečně v hranicích a jasně formulovaných pravidlech. Pravidelnost a rituály mu pomohou lépe se orientovat a „mít čeho se chytit“. Při jednotlivých aktivitách bude potřeba dát mu příležitost k vybití přebytečné energie i možnost odpočinku. Pepek by si měl zažít chvíle soustředění i uvolnění. Pokud potřebujeme, aby nás dobře vnímal (například při vysvětlování pravidel hry), pokusíme se odstranit co nejvíce rušivých podnětů a zvýraznit to důležité (obrázkem, dotekem apod.).

Kotě bude bojovat s jazykovou bariérou, proto se pokusíme odstraňovat mu překážky v porozumění. Zároveň můžeme využít příležitostí k tréninku českého jazyka – propojovat mu slyšené slovo s napsaným apod. Podpořit ale můžeme také to, co přináší – jeho kulturu, zvyklosti, zkušenosti.

Ale nemyslíme jen na Pepka a na Kotě. Pro všechny členy bude dobré, pokud opravdu vnímají, že o ně stojíme a že nám záleží na tom, jak se v družině cítí. Děti dokáží velmi dobře rozpoznat, jaký je náš vnitřní postoj k nim. Pokusíme se také myslet na to, aby mohly být všechny děti nějak úspěšné. Vhodné jsou hry s různými rolemi, kde každý může dělat to, co mu sedí.

Téma družinovky: Můj domov – domácí práce a pomoc v domácnosti Cíl družinovky: Členové družinky si uvědomí, jaké práce v domácnosti je třeba vykonávat. Vybaví si, jak (a jestli vůbec) sami doma pomáhají a popíší to při úkolech ve stezce. Kotě se naučí názvy domácích činností.

Pravidla Při příchodu do klubovny si vždycky po pokřiku zopakujeme pravidla. Máme je napsaná a nakreslená na nástěnce. Zvlášť Pepkovi to pomáhá. Můžu mu pak jen připomenout, na čem jsme domluvení, a nemusím pořád všechno opakovat a vysvětlovat.

Pantomima – domácí práce

Na úvod družinovky si zahrajeme pantomimu. Na lístečcích budou připraveny obrázky lidí, jak dělají nějakou domácí práci (luxování, vynášení odpadků, vaření, zalévání kytek, věšení prádla a další). Zároveň bude u každého obrázku čitelně napsáno, jak se činnost jmenuje. Předvádějící dostane lísteček a předvádí činnost, dokud ji ostatní nepoznají. Až vysvětlím pravidla, Pepek je pro všechny zopakuje (řeknu mu to před tím, aby dával pozor). Všechny odehrané lístečky s činnostmi bude držet Kotě, aby si mohl slova přečíst a spojit s obrázkem. Bude tak lépe připravený na další hry. Sám dostane k předvádění lehčí slovo, třeba vaření.

Hra Doma

Hlavní hra navazuje na pantomimu. Družinka se rozdělí na dvě skupiny a bude mít za úkol v každém kole hry splnit úkoly – domácí práce, které běžná domácnost potřebuje. Některé dokonce několikrát! Bude to jednodušší varianta ekosystémů. Každé kolo představuje jeden týden. Za splněný úkol si hráč vždy vezme lístek s obrázkem činnosti (stejné jako v první hře). Aby byla hra pro všechny dobře pochopitelná, připravím velký plakát domu, ve kterém budou obrázky jednotlivých prací i s názvy (stejné jako v první hře) nalepené a u nich bude vždy napsáno, kolikrát má skupina obrázek mít. Já budu postupně měnit cedule dní v týdnu. Na to, aby hráči všechny práce zvládli a získali obrázky, budou mít čas jen do soboty. V „neděli“ budeme procházet, jak se skupinám dařilo lístečky získávat a jak na to šly. Zvolí pro příští „týden“ jinou strategii? Úkoly musí být hodně různorodé. Některý bude zaměřený na fyzický výkon a bude ho potřeba mnohokrát opakovat. U jiného bude třeba více přemýšlet. Každý by si měl přijít na své. Pepek bude třeba lítat okolo klubovny a sbírat obrázky „vynášení odpadků“, zatímco Mravenec se zaměří na úkol k luxování – přenášení vysypané čočky brčkem. Někdo bude možná dávat pozor na to, aby měla skupina každou činnost zvládnutou v určeném čase právě tolikrát, kolikrát potřebuje. Při vysvětlování pravidel budu hodně používat připravený plakát a ještě někoho z kluků poprosím, aby po mně zkusil vše zopakovat. Dám všem příležitost, aby se zeptali, na co potřebují, a ještě chvilku skupinám, aby si domluvily strategii. V tuto chvíli se připojím ke skupině, ve které bude Kotě, abych se ujistil, že hře rozumí, a případně mu mohl ještě pomoci.

Stezka

Všichni si budou moct splnit a potvrdit úkoly ve stezce – v 1. stupni na straně 39 a ve 2. stupni na straně 30. Budeme si povídat o tom, jak doma pomáháme. A určitě vyzpovídáme Kotě, jak je to u nich.

Úklid klubovny

Kdo bude hotový, může hned začít pomáhat s úklidem klubovny. Zamést, vynést koš, umýt umyvadlo. I tady je potřeba pomáhat. Ani Pepek se nestihne začít nudit a dělat vylomeniny.

Pokud má některý člen tvé družinky nějaké specifické znevýhodnění nebo postižení, pokus se o něm zjistit, co nejvíce. Nápomocné ti mohou být následující příručky:

• Z nevýhody výhoda – bit.ly/Z-nevyhody-vyhoda
• ADHD – vím, co s tím?! – bit.ly/ADHD-vim-co-s-tim
• „Nejsem žádná socka…“ – bit.ly/Nejsem-zadna-socka

Chceš-li zjistit o vztazích ve tvé družince více než jsi schopný zpozorovat, obrať se na odbor Skauting pro všechny a popros je o sociometrické mapování kolektivu. Více na bit.ly/Mapovani-kolektivu.

— Kochová Klára a Schaeferová Markéta Kmen č.89 http://casopisy.skaut.cz/kmen/688