Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- sluzba-prirucka [2018/08/10 14:24]
Miroslav Martinek
+++ sluzba-prirucka [2018/08/10 14:50]
Miroslav Martinek
@@ Řádek 462: / Řádek 462: @@
 Jsou i kmeny, které se specializují jen na towncraft, ale také pouze na woodcraft. Chtěl bych jen dodat, že můj názor je tento: kvalitní kmen by měl akceptovat obě skupiny činnosti. To však neznamená, že když nejsou možnosti, tak se budeme do něčeho nutit!
+===== KNIHA ORLÍCH PER =====
 Orel, nejsilnější pták, má nejbystřejší zrak a je nejbojovnější z ptáků (dle tradice). Vychován mezi skalnatými útesy ve hnízdě, na nějž dorážely paprsky sluneční jež
 déšť proléval, vítr vyfoukal, bouře rvala, málokdy dosyta nakrmen, Je vychován k síle a vytrvalosti. Proto je symbolem síly, moci a odvahy. Jeho per užívali Indiáni, aby vyjádřili vynikající výkon!
-Mám před sebou obraz velkého indiánského náčelníka. Jeho čelenka je zdobena orlími pery, pera vlají dlouhým splývavým pásem až k zemi. Co pero, to velký čin. Kolik hrdinství, zkušenosti, sebepřemáhání, moudrosti je zapsáno těmi pery v nádherné ozdobě bojovníkově. Jeho cesta životem
+Mám před sebou obraz velkého indiánského náčelníka. Jeho čelenka je zdobena orlími pery, pera vlají dlouhým splývavým pásem až k zemi. Co pero, to velký čin. Kolik hrdinství, zkušenosti, sebepřemáhání, moudrosti je zapsáno těmi pery v nádherné ozdobě bojovníkově. Jeho cesta životem neznala kolísání. Nevracel se, neklesal. Bojoval pro dobro, za čest kmene. Neshromažďoval pozemských statků, sbíral a tržil slávu. Je chud; bohatý Je Jen kmen, Indián nikdy. Ale duch Jeho vzpíná se vysoko, muž prošel zkouškami ducha i těla a dnes je pevným ocelovým mužem, jenž nemůže ztroskotat vlastní vinou. Zmoudřelý cestami života a lesa, bohatý uvnitř, pochodeň svým bratřím, záře budoucím. Velký Duch Jím promluvil!
+Setonova "Kniha orlích per" je velmi rozsáhlá a snad neexistuje obor lidské činnosti, na který by zde nebylo pamatováno. Byla napsána kolem roku 1900, ve své naprosté většině je však aktuální i dnes. Není snad ani s podivem, že některé limity Jsou i dnes náročné pro dnešní zchoulostivě- lou mládež.
+Stálo by za to přetisknout tuto knihu jako samostatnou příručku pro dnešní rovery. Knihu orlích per přeložil a na naše poměry upravil Miloš Seifert. Je součástí publikace, která se jmenuje "Svitek březové kůry". Vybral jsem z tohoto výčtu asi 300 per...
+//Na tomto místě je nutné autora přerušit a podívat se do současnosti, neboť od 1. vydání "Služby” se v Orlích perech u nás mnohé změnilo.
+V	roce 1970 u nás vyšla Seto- nova Kniha lesní moudrosti a Svitek Březové kůry v překladu a úpravě Miloše Zapletala v jednom svazku pod názvem Kniha lesní moudrosti. Díky tomuto vydání se u nás znění Orlích per dostalo mezi širokou veřejnost. Zapletal ovšem ze Setonova Svitku vybral jen část činů a místy provedl poněkud nešťastnou úpravu, takže Činy zde jsou nekompletní a nejsou plně použitelné pro potřeby mládeže.
+V	dalších letech se různé skautské oddíly po zákazu skautin- gu obracejí více k Setonovi a plní Orlí pera. Zapletalův překlad, který jediný byl k dispozici, bylo nutno upravit pro potřeby kmenů mládeže. To se dělo někde s citem pro věc, jinde bez hlubšího pochopení Setonových idejí.
+V	roce 1990 obnovuje u nás po čtyřech desetiletích činnost Liga lesní moudrosti. Její členové vydávají svépomocí Setonův "Svitek březové kůry" v přesném překladu. Tato nezdeformovaná verze, obsahující podstatně více Činů a Mistrovství než má Zapletalův překlad, má sloužit jako podklad pro činnost čs. woodcrafterů. Pro potřeby kmenů mládeže Liga vydává sešit Činů určených pro věk 10-15 let.
+V roce 1991 je u nás opět vydána Kniha Lesní moudrosti v nezměněném Zapletalově překladu. Těm, kteří se chtějí vydat na stezku Orlích per však lze doporučit opatřit Svitek březové kůry vydaný Ligou, aby' splněné výkony byly srovnatelné s ostatními woodcraf- tery. To použití Zapletalova překladu bohužel neumožňuje.
+Příručka "Služba" nyní pokračuje soupisem Činů. Vzhledem k tomu, že kompletní (a značně obsáhlý) seznam je k dispozici ve zmíněném Svitku březové kůry, tuto kapitolu ve 2. vydání vynecháváme, rovněž je vynechána Setonova povídka "Stoupání na horu", která je dnes dostupná ve více publikacích. Z- kapitoly o Orlích perech tedy vybíráme jen poznámky k plnění Činů, stále aktuální://
+**Jestliže se váš kmen rozhodne vykročit "cestou Orlích per",držte se přitom těchto zásad:**
+  - Podle svého nejlepšího svědomí plňte vždy přesně všechny úkoly, které od vás čin žádá a nezjednodušujte si je!
+  - Zvolte si "Výbor pro orlí pera", který bude posuzovat, zda vám může být pero uděleno!
+  - Výbor pro Orlí pera nechť si zřídí evidenční knihu na získaná orlí pera. Bude v ní zachyceno kdo, kdy a kde složil jaké pero.
+  - Orlí pero i tituly šlechticů lesní moudrosti udělujte obřadně! Předejte při tom vždy diplomek, na němž bude také zachyceno to, co chcete evidovat.
+==== Šlechtické pocty ====
+Ve skautském oddíle mohou chlapci získávat za znalosti junácké praxe stupně zdatnosti, odborky a různé odznaky. Jak bychom se měli na tato vyznamenání správně dívat, je naznačeno v jednom článku v lednovém čísle Junáka (1969):
+"... Měli bychom daleko víc než dosud odkrýt smysl a cíl zkoušek, stupňů, odznaků a met, jež má skaut dosáhnout. Není v tom ješitnost ani pýcha mít na rukávě označeno to, čím jsme. Bývali jsme takoví, že při setkání jsme jediným pohledem věděli, kdo je kdo, asi jako někdejší Indiáni poznali svého druha podle per v čelence. Je to odkryté hledí a přiznání, jsou v tom táborová slunce i dny plné šumotu nebeských vod, jsou v tom daleké cesty za jarních sluncí, za letních veder i za podzimních oparů. Jsou v tom vzpomínky, evokace dějů, jež se už nevrátí a jež patři k oddílové historii a jež tam budou patřit, až se i my staneme legendou pro ty mladší, kdo budou v oddílové kronice číst po nás.”
+Jestliže takto pohlížíme na osobní zdobení, lze se domnívat, že by i roveři měli mít své. Věk tomu rozhodně nemůže být na překážku. Ostatně jaký význam mají řády a různá vyznamenání, diplomy pro dospělé. Je otázkou, co lze vybrat dostojného pro označení kvalit roverů. Navrhuji vám obrátit se v této záležitosti na E.T.Setona.
+Seton sestavil již dávno stupnici šlechtických poct pro své skauty. Myslím, že by se dala užít nejen pro rovery, ale i pro old skauty.
+Snad se vám bude zdát divné, proč právě indiánská orlí pera spojuje Seton se šlechtickými hodnostmi. Jistě víte, že patronem všech skautů je svátý Jiří - rytíř. Také samotná lilie Je symbolem francouzských šlechticů i jiných rodů po Evropě jako znak čistoty. Je tedy zřejmé, že prvek rytířský a šlechtický je skautingu vlastní stejně jako příroda, oheň, indiánská romantika... Roveři bývají označováni jako rytíři moderní doby; když toto tvrdíme, máme na myli především jejich mravní vlastnosti - statečnost, obětavost, čestnost a službu myšlence.
+Sami Indiáni nebyli nekultivovanými divochy. Měli své kmenové konfederace, v jejichž čele stál "král" s indiánskou šlechtou. Různé kmeny měly pro ně různé tituly, např. Saga- mor, Šachem, Piko atd. Takovým králem byl například Pauha- tan, vládce a sjednotitel indiánských kmenů ve východní části USA. A co říše Inků, Aztéků nebo Mayů?
+Pojem šlechtic je v myšlení lidí většinou spjat s mocí a hmotnými výhodami společnosti. Ale ty na mysli Seton nemá. Šlechtic je však také pojmem označujícím lidskou důstojnost, hrdost. Ne povznesenost!
+V naši dnešní společnosti slovo šlechtic téměř vymizelo. Přesto však bych se přikláněl k Setonově myšlence "šlechtictví". Šlechtických titulů se tu používá jako odměny za vysokou mravní, rozumovou, rukodělnou a fyzickou úroveň jedince. Seton vychází z toho, Se si tito lidé zaslouží úctu a obdiv, protože se rozhodli z vlastní vůle sloužit lidství, aby nepozbylo těch hodnot, pro které se vlastně lidství má právo tak nazývat.
+Seton tak zavádí nové pojímání šlechtictví, jehož rytíři jsou chudi majetkem, ale bohatl duchovnem. Zde vůbec nejde o nějaké aristokratické třídy.
+Nejde o výchovu k povyšování. Není však možné, aby lidské individuum bylo v dnešní době odkázáno na průměrnost a nevybočování z řad všednosti. Jistě, tato cesta není spasitelná pro celé lidstvo. Nebuďme takovými snílky, jako byli ti, kteří v to věřili. Kdo však chceš povznést svého ducha, máš možnost. Je to cesta jen pro silné.
+  * **Wayseeker - Hledač cesty** - prodělal zasvěcovací zkoušky
+  * **Pathfinder - Skaut, Stopař** (náš název Ranger - poutník) - 12 Orlích per
+  * **Sagamor - Bojovník** - 24 OP
+  * **Grand Sagamor - Velký Bojovník** - 24 Velkých OP
+  * **Eagle Sagamor - Orlí Bojovník** (náš název Okimon-náčelník) - 36 OP
+  * **Grand Eagle Sagamor - Velký Orlí Boj.** - 36 Vel. OP
+  * **Sachem - Strážce** - 48 OP
+  * **Grand Sachem - Velký Strážce** - 48 VOP
+  * **Eagle Sachem - Orlí Strážce** - 72 OP
+  * **Grand Eagle Sachem - Velký Orlí Strážce** - 72 VOP
+  * **Sachem Ipawa** - 100 OP
+  * **Grand Sachem Ipawa** - 100 VOP
+  * **Eagle Sachem Ipawa** - 200 OP
+  * **Grand Eagle Sachem Ipawa** - 200 VOP
+===== OBŘADY A UKÁZKY KMENOVÉ SYMBOLIKY =====
+Jak bylo řečeno v předmluvě, jsou na tomto místě vynechány pasáže o některých obřadech a věcech ohniveckých. O co jde?
+Těžko na pár řádcích vysvětlit, co je to ohnivectví. Jde o poměrně složitý a v našich kmenech podrobně propracovaný systém určitých zvláštních funkcí, které vykonávají starší členové kmene. Ohnivci, wagamedi a šamani po vykonáni zvláštních zkoušek a prokázání citu pro věc dbají nad dodržováním kmenových tradic, udržují ve kmeni kult ohně, hledají cestu k dokonalosti nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Nemá smysl zde uvádět soupis podmínek pro tyto funkce, protože to podstatné, vnímavost, otevřené srdce, cit k ohni a další vlastnosti lze těžko znormo- vat do strohých podmínek. Těžko bychom mohli někomu nabídnout tento systém k okopírování, protože ten, kdo v něm několik let nevyrůstal, jej těžko dokonale pochopi.
+Mezi našimi obřady má čelné místo zkouška "Bdění" neboli Vigi- lie. Od vigilií popisovaných v některých příručkách se naše liší nejen přísným výběrem kandidátů (mnozí se na ni vůbec nedostanou), ale i složitými obřady a meditacemi před zkouškou i po ní. S touto zkouškou souvisí i obřadní uděleni lesního indiánského jména. Používání indiánských jmen má přísná pravidla, nikdo nesmí nosit jméno, které už někomu, byt’ v jiném kmeni, patřilo.
+Rovněž naše sněmy mají různé obřady, popisované původně i v 1. vydáni Služby. Bez hlubší znalosti by jejich používání nebylo dobré, proto jsou tu rovněž vynechány. Obřad přijetí do kmene, uvedený v následující kapitole je ukázkou takových obřadů. Přijímání do kmene dnes provádíme v jiné podobě, proto můžeme tuto stár zveřejnit.
+I roverský kmen Midewiwin změnil svoji podobu - dnes jde o kmen, který sdružuje vybrané starší členy - ohnivce několika skautských oddílů, sám kmen Midewiwin Je registrován v Lize lesní moudrosti. Následující ukázka symboliky kmene Midewiwin je v původní podobě s tím, že některé pasáže jsou upraveny či vynechány v souladu s našimi dnešními regulemi. Pro ty, kteří budou hledat podobnou stezku svého kmene dodávám, že není nutné, ani vhodné kopírovat, ale následující řádky mohou být inspirací pro vytvoření vlastní kmenové symboliky. Některé obřady, například zahájení sněmu či udílení poct, jsou dnes zpracovány v rámci Ligy lesní moudrosti a wood- crafteři se s nimi mohou seznámit v rámci činnosti Ligy. -č-
+==== DĚJINY ODŽIBWEJŮ ====
+Největší částí větve Algonkinů Je skupina odžibwejských kmenů. Jméno Odžibwej vzniklo od svraštělého švu Jejich mokasínů.
+Kdysi, jak praví jejich tradice, tvořili Odžibwejové s Ottawy a Potawatomiji jediný národ. Do nových sídel mezi jezery Hořejší a Ontário přišli ze severu, avšak pouze Otta- wové zde zůstali. Odžibwejové a Potawatomiové šli jižněji a západněji. Zřejmě nejslavnějším náčelníkem těchto kmenů byl Pontiak z kmene Ottawů. Dokázal spojit tyto kmeny v konfederaci "Ottawa", která se též nazývala "Liga tří ohňů", protože se v podstatě skládala ze jmenovaných tři kmenů. Vedle toho připojil tento slavný sachem i většinu ostatních indi- ánskýoh kmenů východu i prérii a zahájil dne 2.5.1763 generální útok na dvanáct pevnosti britského železného pásu. Osm
+z nich dobyl, včetně pevnosti Mackinaw. Tam vedl odžibwej- sko-osedžská vojska slavný náčelník Ninnevena. Sám Pontiak obléhal Detroit, ale vzhledem k tonu, že Jeho plán byl prozrazen, Detroit nepadl a tak si Britové svou pozici udrželi.
+Pontiak měl na svou dobu mimořádně početné vojsko - asi 2000 mužů, ale jeho Indiáni nezvykli na dlouhé obléháni začali bojiště opouštět, takže zůstal nakonec před Detroitem sám jen se svými Ottawy. Velikou chybu však Pontiak udělal, že nepřipojil ke svým vojskům Ligu Irokézů.
+Vlastni ODŽIBVEJOVÉ, ostatními členy konfederace zvaní "starší bratři" žili ve státech Michigan, Wlsconsin, Minnesota a Dakota, s hlavním střediskem La Pointe. Bělochy byli poznáni v r. 1611 a kromě Tannera o nich podává nejspolehli- vější zprávy H. Schoolcraft ve svém pětidílném spise "Histo- rical and Statistical Informations of the Indián Tribes of the United States". Odžibwejové však měli i vlastní dějěpis- ce. Byli jimi náčelník Kagegagabou (George Copway, 1818- 1863), náčelník Kakewakwonaby (Peter Jones, 1802-1856), který navštívil i Anglii, Villiam Varren (1825-1853) a další.
+Hlavni potravou Odžibwejů byly ryby a zvěř. Bydleli ve wigwamech z kůry nebo trávových rohoží. Pohřbívali na rozso- chách. Mravy, zvyky, pověsti a harmonická řeč starých Odžib- wejů Jsou dobře známy. Toho (i vlastni zkušenosti) využil
+Henry Longfellow k napsáni slavného eposu "Píseň o Hiawat- hovi".
+Odžibwejové se dělili na množství podkmenů. Uvedu například Menomínije, jejichž náčelník Oškoš byl spojencem Tekumseha. Známi byli též Miamové, Illinojové a Kríjové, o nichž bude ještě řeč. Za nejstatečnější byla považována skupina Odžibwejů od Pijavčího jezera zvaná Lupiči. V roce 1930 bylo Odžibwejů asi 30 000.
+KRÍJ0VÉ, vlastním jménem Kenistenoag žili v okolí jezer Manitoba, Winnipeg a Lesního. První zprávy o nich jsou z roku 1640. Oblékali se do těsných kalhot sahajících až ke kyč- lím, do pruhu látky nebo kůže délky asi 2,5 m obtočené kolem těla a do vesty, ženy měly úbor stejný, jen místo kalhot byla sukně. Podle Mackenzieho jsou Kríjové šlechetní, štědří, pohostinní a nadmíru dobrodušní. Měli kožená týpí, která převzali od Athabasků. Do domů z kůry se vešlo až 40 mužů.
+Mrtvoly pohřbívali do mělkých hrobů, na něž navršili hlínu a kamení. Dříve u nich bylo obvyklé tetováni, od něhož později upustili.
+Kmen KRÍJŮ LESNÍCH (vlastním jménem Opimltiš Ininivuk) byl proslulý svou znalosti plavby a výrobou člunů, kterou se zabývaly ženy. Podle jednoho cestovatele jsou vysoké postavy, pěkně urostlí, inteligentní, žárliví na svou neodvis- lost, hrdí a zdrženliví v chováni, zároveň mírní a pohostinní, vysoce mravní. Nejvyšši moc má náčelník ustanovený svobodnou volbou, jehož rozkazů všichni přesně poslouchají.
+Ohnivou vodu nepijí. Žili u Deštného jezera. Naučili se sami číst a psát znaky upravenými pro jejich nářečí.
+KRÍJOVÉ BAŽINNÍ, vlastním jménem MASKEGONI. Slovo mas- keek znamená bažina. Obývali bažinaté a jezernaté území mezi jezery manitobskými a Hudsonovým zálivem. Mravy, zvyky i kroj se v ničem neliší od Odžibwejů nebo vlastních Krijů. Maji však o jeden klan (Divoká kočka) více. V době Tekumse- hově se stal slavným jejich pohlavár Ukumi (Vodní tvář). Maskegonů bylo asi 2000.
+Kmenem Krijů jsou i MONSONI, objeveni r. 1671 v pustých krajíoh vnitřního Labradoru. Byli zváni též "Kmen od Losi řeky". Znakem kmene je los. Dnes jich je asi 4000.
+OTTAVOVÍ byli objeveni Champlainem, který o nich píše jako o válečnících, rybářích a lovcích, sídlících deset dni cesty od Irokézů. Jiný cestovatel je představuje jako mírné a pilné lidi, kteří se živí většinou rybolovem a drobným domácím průmyslem (bylo to zřejmě v pozdější době). Jejich jméno však vzniklo od slova "adawe", což znamená obchodovat. Obchodovali skutečně s kukuřicí, slunečnicovým olejem, kůži, rohožemi, tabákem a léčivými bylinami.
+Z jejich krve vzešly slavné osobnosti, jako byl již jmenovaný Šachem Pontiak, Netnokwa, spisovatel J. Blackbird a další. Ještě musím dodat, že byli iniciátory konfederace "Ottawa", v níž byli sváni "Další starší bratři".
+"Mladšími bratry" byli další členové konfederace POTA- WATOMIOVÉ. Žili ve Visconsinu při Zeleném zálivu. Jejich život se nijak nelišil od ostatních Odžibwejů. Významným mužem byl Simon Pokagon, který napsal knihu "Královna lesů".
+Mezi všemi odžibvejskými kmeny působil tajný spolek Midewiwin, který se staral o kulturní, náboženské a mravní blaho svého lidu. Zvyšoval národní povědomí těchto kmenů a vzbuzoval naději po svobodě odžibwejského národa. Staral se o sjednocováni jejich roztříštěných sil.
+==== LEGENDA KMENE MIDEWIWIN ====
+Křehká březová kanoe tiše dosedla na břeh. Statný In- dián vykročil do vysoké trávy a zamířil k leženi Odžibvejů. Muž měřil téměř dva metry. Místo per mu na temeni trčel pronikavě červený kartáč - konec Jeleního ocasu, který zářil leskem zapadajícího slunce. V uších se mu leskly stříbrné kruhy. Mohutné údy měl zahaleny do tmavomodré přikrývky zbarvené zřejmě zevnitř stejnou červeni Jako ozdoba na hlavě, neboť tam, kde se látka nad pravou paži zřasila, zasvítily ohrnuté okraje pronikavým šarlatem.
+Muž stoupal zvolna do svahu a Jen na okamžik se zastavil, aby se ohlédl zpět. Kam Jen oko dohlédlo, rozprostíraly se hluboké lesy a v dálce se zrcadlila hladina Ontaria.
+Přidal do kroku a za chvíli vešel do vesnice. Za několik dalšíoh okamžiků zaduněly bubny, aby ohlásily všem, že připlul významný posel.
+Odžibvejové se počali shromažďovat ve velkém poradním kruhu. Setmělo se, bubny utichly. K zažehnutému ohni přistoupil posel. Shromážděni ztichlo a vzápětí, když plameny ozářily Jeho hruď, vzdychlo překvapením. Tam na březově kůře
+náčelníka Pontiaka. Jeho jméno se stalo legendou algonkinského národa. Ano, on to byl, kdo kdysi dávno sjednotil jejioh kmeny. Před ním se třásli a vážili si ho i ti, kteří ho nenáviděli.
+Posel zvedl ruku, aby uklidnil shromážděni, a svolal:
+"Jsem posel bratrstva Midewiwin. Nesu vám poselství velkého sachema Pontiaka, kterého Velký duch opět seslal mezi svůj lid."
+Mohutné vsrušení vzplanulo, ale svolna pohasínalo, aby bylo slyšet vznešeného posla. Obr rozvinul wampum a začal čist:
+"Bratřit Patříme všiohni k jedné rodině! Jsme všichni děti Velkého ducha; kráčíme všichni po stejné stezce; hasíme svou žízeň z téhož pramene. Teď nás vedou velmi důležité záležitosti k tomu, abychom vykouřili dýmku u téhož ohně.
+Bratřit Bílí lidé nejsou přáteli Indiánů. Požadovali nejprve Jenom tolik země, kolik by stačilo, aby si na ni postavili chýši. Ted je ale neuspokojí nic než všechna naše loviště od východu slunce až k jeho západu.
+Bratři! Můj lid si přeje mír; všichni naši lidé si přeji mír. Avšak tam, kde jsou běloši, nemůže být pro nás míru ani na ňadrech naši matky země.
+Bratři! Kdo jsou běloši, abychom se jich měli bát?
+Bratři! Musíme být jednotní, musíme kouřit s téže dýmky a svorně chránit svou zem!
+Bratři! Přeji si, abyste se s námi chopili tomahawku!
+Bratři! Budeme-li jednotní, zničí Velký duch naše nepřátele a dá svým dětem štěstí."
+Pravá paže řečníka se nepatrně pohnula dopředu a na zem před náčelníky dopadl tomahawk s ohnivě rudým toporem. Náčelníci jej zdvihli na znamení souhlasu.
+Posel odjel tak rychle jak se objevil. Zmizel v hlubokých lesích se svým tajemstvím.
+==== ZAKLÁDAJÍCÍ LISTINA ====
+==== ZNAK KMENE ====
+Znakem je štít s totemem Pontiaka - - stylizovanou medvědí hlavou.
+==== POKŘIK ====
+Odkaz bratří z Midé nikdy nezahyne!
+==== POSVÁTNOSTI MIDEWIWINU ====
+  - Oheň
+  - Hymna kmene "ó Karibů" — zpívá se jen při slavnostech a obřadech
+  - Wampum kmene
+  - Totem (= znak) Pontiaka
+  - Obřad přijetí do kmene Midewiwin (včetně pomůcek ke zpěvu obřadní písně a samotného textu)
+  - "Onumun" - žlutý okr pozn.: žlutá zemina "onumun”, která se vyskytuje na četných místech, zvláště na jednom přítoku řeky Illinois, jejíž indiánské jméno zní Onumunesibe; považuje se za mocnou medicinu. Upražena na ohni nabývá červené barvy. Žlutou zeminu používáme při obřadech přijetí do kmene.
+  - "Wenesik" - kořenná bříza pozn.: Obyčejná kořenná černá bříza se považuje u Indiánů za velmi cennou medicinu. Medicína se nazývá "Wenisbugun" podle slov wenesik (kořenná bříza) a bugun (ve složeninách znamená list). Na rozdíl od USA u nás černá bříza roste jen v sadech. Její kůra a mladé větvičky obsahuji silici s účinkem mírnění bolesti.
+  - "Šauníjovy hůlky" a "Červený tomahawk"
+pozn.:	Šauníjovy hůlky neboli "Naobaegan" znamenaly v odžibvejských zpěvech Midewiwinu sílu slova. Říkalo se, že když se jimi do bubnu udeří, bude to slyšet po celé zemi. Odžibvejové přijaly tyto hůlky od Jednoho Šauníje do svých mýtických zpěvů. My Je užíváme jako symbol důležitého poselství. Červený tomahawk - viz legenda kmene.
+==== OBŘAD PŘIJÍMÁNÍ DO KMENE ====
+Obřad je zahájen slavnostním zapálením ohně, které provede wagamed nebo Šaman kmene.
+  * Náčelník: "Chceš zasvětit život roverské myšlence?"
+  * Čekatel: "Ano, chci"
+  * Náčelník: "Splnil jsi všechny podmínky, abys mohl být přijat do kmene Midewiwin?"
+  * Čekatel: "Ano, splnil"
+  * Náčelník: "Souhlasí všichni členové Midewiwinu s přijetím?"
+  * členové: "Ano" říkají jeden po druhém, jak se na ně obrací náčelník
+Náčelník pokyne šamanovi se slovy "Přistupme tedy k obřadu". Wagamed počne bubnovat na bubínek a šaman za zvuku tamtamu monotonně předzpěvuje "Obřadní píseň":
+  * nyní vás slyším přátelé z Midé kteří okolo mne sedíte
+  * kdo dává téci této řece? Duch Manitou Siní že řeka teče
+  * podívejte se na mne přátelé podívejte se na mne dobře a dejte znát že všichni jdeme společnou cestu
+(Na ta slova všichni povstanou, obejdou dokola oheň a opět usednou)
+  * kdo káže těmto družným lidem aby zde seděli? Manitou káže těmto lidem aby zde seděli
+  * myslím na tebe a doufám že používáš Wenesik
+(Při tom se Šaman obrátí na čekatele; naznačuje tak, že se domnívá, že čekatel bude ochoten sdílet kmenová tajemství a zákony.)
+Zvuk bubínku zesílí a naráz ztichne, čekatel poklekne na zem Selem k ohni.
+Šaman zvolá: "Me-sa-kun-me-go-kwo" a vhodí listy Wene- siku do ohně (tímto žádá o pomoc mytologlokou babičku lidstva /rozuměj Odžibvejů/ o ochranu nového člena bratrstva).
+čekatel povstane, šaman vezme posvátný žlutý okr a udělá adeptovi na čele znamení se slovy "Dávám ti silu medvěda!". Bubínek zaburácí, šaman pokračuje: "Nesu ti úspěch - orli pero přináší úspěch."
+Tím "Obřadní píseň" končí. Náčelník přistoupí a předá novému členu znak kmene Midewiwin se slovy: "Přijímám tě do kmene, věříme v tebe!". Nový člen si podá ruku se všemi členy kmene.
+Obřad končíme Gillwelským kruhem a zpěvem junácké hymny.
+Poznámka k “Obřadní písni Midewiwinu":
+"Píseň" je sestavena z originálních mýtických zpěvů historického bratrstva Midewiwin, které působilo v oblastech Velkých jezer mezi algonkinskými kmeny. Musíme se proto na tento zpěv dívat s větší dávkou fantazie a nesmíme v něm hledat nějaký záhadný smysl. Svou alegorii zpěv ovšem má.
+Ke zpěvu používali Odžibvejové důležitých pomůcek — dřevěných destiček, do kterých byly vyryty různé symboly připomínající šamanům, co mají zpívat. Byly tedy jakýmisi "zpěvníky", které byly posvátné stejně jako vlastní zpěvy.
+==== WAMPUM KMENE ====
+Korálkovaný wampumový pás má vyšité znaky, které čteny odzdola nahoru vytvářejí tuto legendu:
+"Všem bratřím Midewiwinu! Poselství velkého Pontiaka musí znít u všech ohňů našich bratří. Žijme všichni čestný život, dodržujme vžité tradice, bojujme za svobodu!"
+==== ŘÁD KMENE MIDEWIWIN ====
+  - Podmínky přijetí do kmene:
+  * a)	Stáří 16 let; nemusí projít oddílem
+  * b)	Prodělal zasvěcení
+  * c)	Zkouška "Bdění"
+  * d)	Roční zkušební lhůta
+  - Přijetí do kmene se děje zvláštním obřadem
+  - Midewiwin může mít maximálně 12 členů a 4 čekatele
+  - Jen členové mohou nosit odznak kmene
+  - Členství se může člen jedině vzdát. Pouze ve výjimečných případech může o vyloučeni rozhodnout tajné hlasováni všech členů kmene.
+  - V čele kmene stoji volený náčelník zvaný Okimon, starší 21 let, který jmenuje svého zástupce. Okimon Je volen celým Midewiwinem. Zástupce schaluje kmen svou většinou.
+  - Pro osobní zdokonalení máme "Cestu Orlích per". Orli pera nejsou našim cílem - jsou jen důkazy.
+Poznámka: Zasvěcením míním prověřeni čekatele jak po stránce duševní tak i tělesné. Zkoušíme jeho zručnost, rychlost, sílu, vůli. Zasvěcujeme Jej do ideálů roveringu i do tajů vlastní činnosti. V té době se adept učí různým zvykům, obřadům. Se zasvěcením přímo souvisí i zkouška "Bdění", o níž mluvíme jinde, stejně jako o "Cestě Orlích per".

Roverská wiki

Nástroje pro stránku

Nástroje pro tento web

Uživatelské nástroje

Rozdíly