Roverská wiki

Příští hru udělám lepší díky hodnocení té dnešní

IndexČlánky → Příští hru udělám lepší díky hodnocení té dnešní

Hodnocení her a aktivit, které pro naše skauty chystáme, je věc často opomíjená, ale přesto velice důležitá. Dokáže nás posunout dál, uvědomit si naše chyby a hlavně se z nich poučit.

Téměř na každou družinovku i výpravu připravujeme několik her, hříček a aktivit. Díky hodnocení zjistíme, co se hráčům líbí a co ne, a na základě těchto informací pojmenujeme svoje přednosti i nedostatky. Žádný učený přece z nebe nespadl, a budeme-li svoje nedostatky znát, můžeme se příště pokusit vyvarovat se jich. „Vedlejšími efekty“ hodnocení mohou být stmelení kolektivu nebo zlepšení vyjadřovacích schopností našich svěřenců. Není však třeba hodnotit každou hru a aktivitu, kterou si pro skauty připravíme. Co tedy nechat hodnotit? Zjednodušeně lze říct, že bychom měli ohodnotit všechny hry, které příště chceme udělat lépe. Tedy především nové hry, časově či organizačně náročnější aktivity, hry, které chceme opakovat (třeba i s jinou skupinou hráčů), a hry, při kterých došlo k nějakému problému. Není třeba provádět hodnocení po každé odehrané aktivitě, ale můžeme nechat hodnotit více her naráz. Závěrečné hodnocení schůzky nebo výpravy můžeme pojmout jako pravidelný rituál. Na hodnocení je důležité se ptát nejen dětí, ale i organizátorů. Jestliže si kvůli špatné organizaci necháme při stezce odvahy zmrznout v lese vedoucí, je něco špatně.

Ty správné podmínky

Aby bylo hodnocení kvalitní, a tedy přínosné, je třeba dodržet určité podmínky. První z nich je načasování– tedy to, za jak dlouho po hře je vhodné nechat hráče hru ohodnotit. Většinou je nejlepší udělat hodnocení co nejdříve po aktivitě, protože hráči mají v paměti nejvíce detailů. Ale občas je dobré chvíli počkat. Například po psychicky i fyzicky náročné aktivitě nebudou účastníci příliš schopni objektivního hodnocení. Mnohem více je bude zajímat teplá postel a jídlo. Proto bychom měli s hodnocením počkat, třeba i den. Poté povídání o aktivitě ocení a nebudou nás proklínat.

Kvalitu hodnocení ovlivňuje i jeho délka. Jestliže našimi otázkami účastníky unudíme k smrti, výsledky budou zkreslené. Hráči se budou snažit mít vše rychle za sebou, a tak budou ve svých komentářích příliš pozitivní, nebo příliš negativní. A to přece nechceme. Další podmínkou je prostředí. Divili bychom se, jak moc na něm záleží. Abychom získali upřímné hodnocení, měli bychom vybrat místo, které je tiché a přátelské.

A nakonec vhodný počet lidí. Ten by měl být takový, aby mohl každý člen vyjádřit svůj názor. Pokud celkový počet účastníků hry tuto podmínku nesplňuje, je dobré hráče rozdělit do menších skupinek.

Některých věcí je naopak nutné se při hodnocení her vyvarovat. Pokud budeme klást příliš nekonkrétní otázky („Tak co, děcka, jak se vám hra líbila?“), nebo je budeme mít nepřipravené („É, tak teď třeba…“), může být nakonec hodnocení zbytečné a nic se z něj nedozvíme. Alespoň základní otázky bychom měli mít připravené předem.

Je užitečné na začátku hodnocení shrnout průběh hry, ale není dobré, pokud aktivitu až moc vychvalujeme nebo kritizujeme. A pozor musíme dát také na to, aby se účastníci příliš vzájemně neovlivňovali. Využíváme-li při hodnocení pantomimické techniky, při kterých skauti ukazují spokojenost s hrou pomocí svého těla, můžeme tento háček vyřešit třeba tím, že účastníci zavřou oči.

Vyhodnotit a (ne)schovat

Už v průběhu poskytování hodnocení je potřeba jej zaznamenávat. Při některých technikách nám zůstanou výsledky napsané či nakreslené přímo od účastníků, při pantomimickém hodnocení můžeme výsledky fotit, a když je hodnocení poskytováno jen slovně, můžeme si psát poznámky nebo vše rovnou nahrávat.

Nyní už jsme získali nějaké informace od účastníků, ale tímto naše práce rozhodně nekončí. Čeká nás zpracování všech informací, které se nám při hodnocení podařilo od účastníků získat. Mělo by být tak akorát přehledné, abychom se v poznámkách později vyznali, a tak akorát obsažné, aby k něčemu sloužilo. Hodnocení neslouží jenom k archivování, ale hlavně pro poučení, proto bychom je neměli zahrabat hluboko do skříně, kde jej objevíme až při příštím jarním úklidu.

Jak ale hodnocení her uchovat? Možností je hned několik a my bychom si měli vybrat tu, která nám nejvíce vyhovuje. Může to být třeba složka na hodnocení her, plná přehledných tabulek, v nichž máme jednotlivé kolonky vyhrazené například na oznámkování funkcí (například zábavné, výchovné, naučné), na hodnocení vedoucích a na komentář k naplnění cíle. Nebo si jednodušeji můžeme na papíře, kde máme pravidla hry, vynechat pár řádků na hodnocení, jak se hra vyvedla, co příště zlepšit, na co si dát pozor.

Můžeme si také zapisovat úspěšné hry, abychom věděli, jaký typ naše svěřence baví. Ale tady pozor, abychom se neuchýlili ke stereotypu a nepřestali zkoušet něco nového. Zohledněme i to, že některé hry hráče baví a jsou kladně hodnoceny jenom proto, že je to legrace, a naopak hry, které něčemu učí, nemusí mít tak úžasné výsledky.

Nejčastější chyby, které při hrách děláme a hodnocení je odhalí, si zkusme vypsat někam, kam na ně dobře vidíme (třeba na nástěnku). Možná, že když na ně budeme každý den koukat, přestaneme je dělat.

Připravuji další hru

Vše máme archivováno a za pár dnů (týdnů, měsíců) vymýšlíme hru na schůzku nebo výpravu. Nyní přichází ta chvíle, na kterou jsme se tak připravovali. Chystáme-li další hru, je dobré podívat se na hodnocení předchozí (podobné) hry a vyjít z něj. Pokusíme se neudělat stejné chyby. Vždyť přece hlavním důvodem hodnocení je poučení.

Vybavíme si minulou hru (a pokud máme závěr z ní pečlivě sepsaný, bude se nám představovat mnohem lépe) a uvědomíme si, co špatného se stalo a proč, a hlavně se zamyslíme, co nyní udělat jinak a lépe, abychom tomu, co se nám minule nepovedlo, zabránili. Realizace hodnocení je totiž k ničemu, pokud se z něj nepoučíme.

Pro koho je aktivita vhodná Techniky k hodnocení aktivit a akcí
1 Smajlíci - Na velkou tabuli napíšeme nebo nakreslíme jednotlivé aktivity či různé dimenze jedné aktivity, které chceme hodnotit (například zábava, poučení, legenda atp.). Skautům dáme obrázky různých obličejů (zamračený, usměvavý, šťastný). Budou je pak lepit ke hrám / jednotlivým dimenzím podle toho, jak se jim líbily.
1 2 3 Ano vs. Ne - Připravíme si několik zjišťovacích otázek (tedy těch, na které lze odpovídat pouze ano, nebo ne) k proběhlé aktivitě. Ty postupně skautům pokládáme. Na velký papír můžeme zapisovat „skóre“ a poté vyhodnotit, jestli vyhrálo „ano“, nebo „ne“.
1 2 3 Vztyčování ruky - Skauti vytvoří kruh, a aby se vzájemně neovlivňovali, zavřou oči. Vedoucí postupně vyjmenovává jednotlivé hry a skauti zvedají ruku podle toho, jak se jim hra líbila. Čím výše ruka je, tím úspěšnější byla. (Můžeme se ptát i na jednotlivé aspekty jedné hry.)
1 2 Krokování - Skauti se postaví do řady a zavřou oči. Vedoucí hlásí hodnocené aktivity a skauti po každé udělají krok. Čím delší je, tím více hra bavila. A pokud byla nejlepší, můžou i skočit.
1 2 Tleskání - Vedoucí hlásí aktivity a skauti je odměňují potleskem. Čím bouřlivější je, tím více se hra vyvedla. Může se samozřejmě přidat i nadšené pískání.
2 3 Známkování - Připravíme list, na kterém jsou vypsány jednotlivé aktivity. Skauti je potom oznámkují jako ve škole. Pokud chceme zjistit podrobnější informace, připravíme dotazník, ve kterém je ke každé otázce několik možností k zakroužkování.(Tato technika je vhodná i pro hodnocení od organizátorů!)
2 3 Soupis dojmů - Starší skauty můžeme požádat o sepsání svých pocitů ze hry. Na jednu stranu listu píšou pozitivní pocity a klady hry, na druhou negativní pocity ze hry a její zápory. (Tato technika je vhodná i pro hodnocení od organizátorů!)
1 2 3 Debata - Usadíme se v příjemném prostředí a společně si povíme, co bylo fajn a co naopak ne. Pokusíme se přijít na to, co příště zlepšit. (Tato technika je vhodná i pro hodnocení od organizátorů!)
1 2 3 Bodování - Připravíme si karty s čísly od 1 do 10 a každému dáme po jednom od všech čísel. Vedoucí hlásí aktivity a skauti (najednou, aby se nemohli ovlivňovat) zvedají karty s čísly nad hlavu, podle toho, jak se jim hra (nebo určitý její aspekt) líbila (1 – nejméně, 10 – nejvíce).
3 Dotazníky přes internet - Někdy je jednodušší vytvořit zpětnou vazbu online, třeba pomocí dotazníku, který rozešleme e-mailem. (Tato technika je vhodná i pro hodnocení od organizátorů!)
1 2 3Terč - Nakreslíme terč a rozdělíme ho na několik výsečí. Ke každé výseči napíšeme jednu hru (nebo jeden aspekt hry). Skauti do terče ke každé výseči přidají tečku. Čím blíže ke středu, tím více se jim hra líbila.
2 3 Škála - Nakreslíme úsečku a na každý její konec napíšeme dva opozitní pojmy vztahující se k hodnocení hry (například zábavná – nudná, náročná – jednoduchá apod.). Skauti udělají na vzniklou škálu tečku podle toho, jak hru hodnotí.
Vysvětlivky 1 = vhodné pro světlušky a vlčata, 2 = vhodné pro skautky a skauty, 3 = vhodné pro rangers a rovery

Závodná Hana Kmen č.87 http://casopisy.skaut.cz/kmen/670